Karel Čapek: Matka. Drama ženy, která odmítá obětovat své syny válce

28. říjen 2022

Poslední dramatické dílo Karla Čapka vzniklo stejně jako předchozí Bílá nemoc jako výraz autorových obav ze vzestupu nacismu a ohrožení demokracie v Evropě. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: matka (Otýlie Beníšková), otec (Felix le Breux), Ondřej (Miloš Kopecký), Jiří (Jan Víšek), Kornel (Gustav Heverle), Petr (Otakar Brousek st.), Toni (Vladimír Hrubý), starý pán (Josef Bartůněk), mužský hlas z amplionu (Viktor Očásek), ženský hlas z amplionu (Zuzana Kočová), vypravěč (Milan Křížek) a inspicient (Jindřich Zloský)
Úprava a režie: František Štěpánek
Dramaturgie: Jaromír Ptáček
Natočeno: 1953

Myšlenku k napsání Matky dala Čapkovi jeho žena, herečka Olga Scheinplflugová. Dalším inspiračním podnětem byla, jak Čapek sám uvedl v rozhovoru pro týdeník Čin, fotografie španělské ženy klečící nad mrtvolou svého syna, který padl v občanské válce. Tu otiskly v roce 1937 Lidové noviny. Příběh ženy, která ztratila ve válce své blízké a brání svému nejmladšímu synovi, aby odešel se zbraní v ruce bránit ohroženou vlast, měl premiéru v únoru roku 1938 ve Stavovském divadle. Titulní roli tehdy ztvárnila pod režijním vedením Karla Dostala herečka Leopolda Dostalová.

Čtěte také

Čapek o Matce prohlásil, že je to hra krutá a jaksi senzační, ale že aktuálním námětem sledoval probudit svědomí diváků. V roce 1953 nastudovala roli Matky v pražském Národním divadle herečka Otylie Beníšková. Její skvělý herecký výkon byl zaznamenán i na rozhlasový pás.

Čapkovo drama z roku 1938 reflektující ohrožení národní existence v předvečer druhé světové války, vysíláme na Vltavě v den, kdy si připomínáme vznik samostatného československého státu.

Spustit audio

Související

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.