Jak přiblížit Čapka mladým? Přes techniku a lásku ke zvířatům a přírodě, myslí si Zdeněk Vacek z Čapkova památníku
Karel Čapek a novinařina, divadlo, motorismus, Karel Čapek a naděje – o tom všem s ředitelem Památníku Karla Čapka mluvila ve Vizitce Markéta Kaňková. 9. ledna si připomínáme 131 let od narození tohoto spisovatele. Památník si ho ale bude v rámci nejrůznějších speciálních akcí připomínat celý letošní rok.
Čapkovo letní sídlo ve Strži u Staré Huti, dnes Památník Karla Čapka, je zdánlivě malý dům. Stále jsou v něm ale zákoutí, která oko návštěvníka nikdy nespatřilo. Tým pod vedením současného ředitele Zdeňka Vacka například nově otevřel prvorepublikovou garáž s dobovým veteránem a informacemi o Čapkových cestách do zahraničí. V létě pak plánuje zpřístupnit další podkrovní místnost, též plnou ducha první republiky.
Ve Strži se tak postupně skládá pestrá mozaika světa Karla Čapka, jeho ženy Olgy Scheinpflugové a také jejich přítele Ferdinanda Peroutky. „Nejzajímavější je asi Čapkova pracovna s křeslem s polohovacím opěradlem, na kterém si ulevoval od bolesti zad. Vzácná je také skříň z ordinace jeho otce – lékaře,“ dává tip Zdeněk Vacek.
Čtěte také
Cení si ale také fotky s věnováním od anglického dramatika a nositele Nobelovy ceny za literaturu Johna Galsworthyho, jenž měl Čapka v oblibě, anebo původní knihovny Olgy Scheinpflugové, kterou Památník nechal zrestaurovat a nyní čeká na instalaci. Sám Vacek má jakožto aktivní publicista nejraději Čapkův pracovní stůl. Dodává, že Čapek – novinář byl ve své době často zesměšňován jako hlásná trouba Masarykova Hradu. Právě této jeho práce si ale nesmírně váží. „On nedělal to, za co by byl chválen, ale to, co považoval za nutné. Byl velmi zodpovědný a u novinařiny zůstal i v době, kdy by se krásně uživil literaturou.“
Dal bych za něj ruku do ohně
Čapka si Zdeněk Vacek už jako dospívající hoch a fanoušek prvorepublikové kultivovanosti oblíbil právě díky jeho integritě, talentu a smyslu pro spravedlnost. „U umělců mi nešlo jenom o talent, ale i o to, jestli je mohu lidsky obdivovat. Za Čapka bych dal ruku do ohně,“ konstatuje. V čapkovské expozici se navíc snaží upozorňovat i na jasnozřivost, kterou obdivovali recenzenti jeho díla všude po světě. Ostatně právě Čapkovo přemýšlení o vědecko-technologickém pokroku (třeba tak, jak o něm psal roku 1920 ve hře R.U.R.) a také jeho láska ke zvířatům a přírodě může být podle Zdeňka Vacka klíčem k oslovení čtenářů mladší generace. I o tom ve Vizitce detailněji hovořil.
Inspirací v dnešní době by pak mohla být i jeho neutichající naděje v dobrý konec. „Kdyby byl Čapek vržen do dnešního mediálního prostoru, byl by asi šokován. Těžko by se v něm orientoval a nevím, jak by do něj naskočil. Na druhou stranu si myslím, že by dokázal vypíchnout podstatné a ukázat, že problémy, ve kterých se utápíme, jsou malicherné. Naděje je u Čapka strašně důležitá. I dnes by ji vyhmátl a zdůrazňoval,“ domnívá se host vltavské Vizitky.
Čtěte také
S Markétou Kaňkovou probral i lásku k mototurismu, již mají s Karlem Čapkem společnou. Zatímco Čapek se na své dvě cesty Alpami vydal po boku Olgy Scheinpflugové a řidiče, neboť sám kvůli Bechtěrevově chorobě neměl řidičské oprávnění, Vacek se podle Čapkova podrobného itineráře vydal na cestu v dobovém vozu Škoda Rapid pouze vedle své ženy – skvělé navigátorky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
