Kameny domova - Granodiorit z Mrákotína

18. září 2012

Každá země a každá doba má své barvy a své materiály a používá jiné kameny. Čím by byly jižní Čechy bez žuly a Ostrava bez uhlí? Jak by vypadal Karlův most, kdyby na něm stály bílé mramorové sochy? Pocit domova vzniká nejenom na základě společného jazyka či dějin, ale také vyrůstá z květin na louce a z kamenů, kterých jsme se jako děti dotýkali.

Žuly nelze opominout, protože se s nimi na území naší republiky setkáváme prakticky neustále. Jsou typickým a hojně využívaným kamenem pásma mezi středními a jižními Čechami, ale mají mnoho dalších domovů – jádra hor od Krkonoš přes Jizerské a Krušné hory až na Šumavu a dál k Železným horám, Vysočině a Podyjí. Pokud by si kraj Vysočina chtěl zvolit svůj „národní“ kámen, pak by to nejspíš byl mrákotínský granodiorit. Je to jemnozrná, šedavá a vcelku nenápadná hornina, ze které byl vylomen ten vůbec největší lidmi přemístěný a opracovaný kámen na našem území – obelisk Pražského hradu. Měl symbolizovat jednotu národa, ale při dopravě se přelomil, protože se symboly si nelze jen tak zahrávat.

Žuly a jim příbuzné horniny byly hojně využívány v žulových krajinách na stavbu kostelů a měšťanských domů již od vrcholného středověku. To byl ten první věk žuly. V renesanci nalezly použití na masivní dláždění a kašny, ale baroko více přálo cihlám a jemným materiálům jako je pískovec, mramor a arkóza. Nicméně i v této době byla oceňována odolnost žul například na mosty a mostky. Středověk a raný novověk častěji pracoval se světlými, mírně zvětralými a obvykle hrubozrnými žulami, které šly lépe opracovat. Sochy z nich vytesané mají naivní, toporné kouzlo. Teprve koncem 19. století se zlepšily technologie nejprve lámání kamene a později i řezání tenkých desek a jejich leštění.

Žula se stala předepsaným kamenem technických staveb – nábřežních zdí, přehrad, splavů a železničních prvků. Okolo roku 1900 začala vytlačovat pískovcové náhrobní kameny i schodiště z arkózy. Nastal druhý věk žuly, který trvá až dodnes. Sama ale byla vytlačována vysoce kvalitním umělým kamenem, jaký dnes již málokdo umí připravit. Stačí se projít pražským metrem, abychom viděli, jak moc nás žuly a granodiority obklopují.

Žuly a granodiority jsou jednotvárné, praktické kameny, které imaginaci spíš potlačují, než aby ji zvýrazňovaly. Snadno je přehlédneme. Přesto je pěkné mít je kolem sebe. Uvědomujeme si, že pokud bychom neměli žulu a granodiorit, tak bychom víc používali beton a umělé kameny a o něco v životě bychom přišli. S žulou to je jako s železem. Není jednoduché se s nimi spřátelit, ale dojde-li k tomu, stávají se věrnými a pevnými spojenci.

autor: Václav Cílek
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.