Kafkárna, Zrada zrcadel, Prokopnutý buben. Tři povídky Bohumila Hrabala čte Igor Bareš

V úvodní, lyricky laděné povídce Kafkárna sledujeme vypravěčovo putování po Starém Městě, jeho setkání s bizarními postavičkami a situacemi.

Ve Zradě zrcadel se prolínají dvě dějové roviny. Protagonistou první z nich je zedník, který opravuje sochu sv. Tadeáše a současně sleduje bourání skulptury svého oblíbence Stalina na protějším vltavském břehu. Nedokáže se s tímto podivným rozporem vyrovnat a nejraději by se vrhl dolů z kostela mezi navezený sběrový papír. V druhé se pan Valerián, excentrický umělec, pokouší vytvořit monumentální výjevy z národní minulosti v duchu Nejedlého tzv. Jiráskovské akce.

Povídka Prokopnutý buben je osobitým vyprávěním pražského biletáře. Zprvu přísný a neústupný muž se mění v člověka tolerantního a povzneseného nad maličkosti. V závěru slyší dojemný mnohohlas, který vznikl prolnutím tónů vedle sebe hrající dechovky v pivovaru u sv. Tomáše a symfonického orchestru ve Valdštejnské zahradě. Mezi příznivci obou prostředí a hudeb dojde ke rvačce, ale hrdina se ani tehdy nenechá vyrušit ze své nabyté spokojenosti.

Čtěte také

Lao-c’ podle Bohumila Hrabala. Stále čekáme na docenění Hrabala jako filozofa, říká literární vědec Petr Kotyk

„Třebaže nedosáhl takové popularity a počtu reedicí jako v témže roce vydaná novela Ostře sledované vlaky, patří Inzerát k Hrabalovým pracím nejvýznamnějším. Nejen námětem, ale i poetikou představuje v jistém smyslu návrat k autorově tvorbě 50. let, k etapě, kterou lze označit za experimentální. Dva lyrické texty, které rámují svazek, mají původ v lyricko-epických básních z počátku 50. let – Kafkárna ve skladbě Bambino di Praga, Krásná Poldi v básni téhož názvu. Také geneze dalších textů je složitá, což souvisí jednak s tlaky dobové cenzury, jednak s Hrabalovým zvykem neustále upravovat a variovat již napsané práce.“ (Jan Malura, Slovník české prózy, 1994)

Na motivy povídek z této knihy natočil v roce 1969 režisér Jiří Menzel film Skřivánci na niti.