Juan Emar: Hotel Mac Quice
Chilský prozaik, výtvarník, kritik umění Juan Emar měl osud téměř prokletého básníka – za svého života byl čten a uznáván jen úzkým okruhem přátel. Dnes je považován za nejvýznamnějšího představitele chilské avantgardy a předchůdce tzv. nové latinskoamerické prózy. Jeho povídku Hotel Mac Quice v podání Svatopluka Skopala poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
V roce 1919 Juan Emar (1893–1964) odjel na čtyři roky studovat do Paříže, kde se stal členem umělecké skupiny Montparnasse, která se později v Chile snažila prosazovat evropské moderní umění. V roce 1935 vydal tři romány (Miltín, Jeden rok, Včera), o dva roky později vydal sbírku povídek Diez (Deset), z níž také pochází povídka Hotel Mac Quice. Ani jedna z Emarových knih nevzbudila ve své době zájem kritiky ani čtenářů, autor byl objeven a částí kritiky doceněn až v 70. letech.
Emarovy fikce nabourávají tradiční realismus, jsou fragmentární a alegorické, silně ovlivněné dobovými evropskými uměleckými proudy. Povídka Hotel Mac Quice je dokonalou ukázkou Emarova prozaického umu: rozpadající se realita kolem kráčejícího vypravěče je děsivá i humorná zároveň, vypravěčovo nejisté vědomí tápe v kulisách světa, který není racionálně uchopitelný.
Převzato z knihy Had, který se kouše do ocasu. Výbor hispanoamerických fantastických povídek (Brno: Host, 2008)
Účinkuje: Svatopluk Skopal
Překlad: Markéta Riebová
Připravil: Petr Turek
Zvukový mistr: Miloš Kot
Režie: Petr Mančal
Natočeno v roce 2008.
Nejposlouchanější
-
S.d.Ch.: Můj vůz je před vraty. Hra o minulosti inspirovaná tragickým osudem prezidenta Háchy
-
Čtyři příběhy z cyklu Tajemno v dílech německých autorů 19. století
-
Nestřílejte na krokodýly. Miroslav Horníček a Miloš Kopecký v kabaretu plném zvířecích příběhů
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
