To jsem si podnarazil bok aneb O potravě ducha i těla romantického poutníka na cestách rakouské monarchie v prvé polovině 19. století

Karel Hynek Mácha
Karel Hynek Mácha

Literární a výtvarný odkaz Karla Hynka Máchy je stále živý. Ve vltavských Schůzkách s literaturou přinášíme pásmo na základě textů současného předního máchovského badatele Miroslava Koloce, který v roce 1983 rekonstruoval máchovskou krkonošskou pouť. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Podle literární historičky Růženy Grebeníčkové jsou Máchovy cestovní zápisy v jeho denících zachycováním ustavičných senzací. Neotřelé pohledy, vše viděno jakoby poprvé. První pohled do hor. První švestky na trhu v Senšicích. První dobrá voda. Tak se dívá člověk který, jak by řekl Mácha, ve svět vstoupil, tak vidí oči dítěte nebo básníka. Není místa pro všednost, vše je na básníkově cestě neobyčejné, vzrušující.

Putování zaměstnává smysly: oko, ucho,... Pěší poutník má neustále dotek s půdou, po níž kráčí, a k věcem pohybu patří i chuť, zeměpis chuti. Právě skrze smysly mapujeme máchovské poutě. Mácha si do deníku na cestě do Itálie například zaznamenává: „...co se zatim pečeně strojí, brambory vaří a kapouni po dvoře běhají, očekáváme strašlivý oučet.“ Řeč bude o jídle, názvech pokrmů a zvyklostech romantického poutníka, o kvalitě měny a finanční zkušenosti.

Draho.
12. srpna 1834 v Salzburgu (Deník z cesty do Benátek)

Drahé snídaní, 1 florén. 8 krejcarů.
15. srpna v Rattenbergu (Deník z cesty do Benátek)

A pak už to jde ráz na ráz: „Vlaši šidili. (...) Pán co mu došly finance. (...) Nechali jsme tam boty.“

Na straně druhé v denících nacházíme zápisy typu: „Modlitba“, „Výklenek od roku 1500“ nebo zápis ze začátku září 1834 ze Štýrského Hradce „Náramný křik a hřmot“.

Co tyto poznámky znamenají, k čemu nás mohou dovést, jak se například zápis náramný křik a hřmot dá rozkrýt ve slavné Máchově skladbě Máj, se doslechnete v pořadu To jsem si podnarazil bok, který vznikl na základě dosud nevydaných textů Miroslava Koloce. Ten v roce 1983 ještě spolu se dvěma přáteli rekonstruoval máchovskou krkonošskou pouť. Pro Miroslava Koloce ovšem neskončila pouť na Sněžce, ale naopak vedla ho dál Máchovým dílem, literárními pracemi i místy, kde básník pobýval. A jak sám autor textu říká: „věci podivuhodné začaly se vysvětlovat, nalézat smysl a v krajině se opět potvrzovat“.

Účinkují: Jan Šťastný, Milan Kačmarčík, Rudolf Matys, Igor Bareš, Naďa Konvalinková a Vladimíra Bezdíčková

Na základě textů Miroslava Koloce připravili autor a Vladimíra Bezdíčková.
Režie: Markéta Jahodová 
Natočeno v roce 2007.