Jsem nikdo! Kdo jste vy? Literárně-hudební pásmo z poezie americké básnířky Emily Dickinsonové

Ve světové poezii je málo tak originálních a zároveň matoucích zjevů jako dílo a osobnost americké básnířky Emily Dickinsonové. Současnice Baudelaira a Nerudy, spolu s W. Whitmanem a E. A. Poem patří do trojice velkých amerických básníků 19. století, ovšem do dějin angloamerické poezie vstoupila teprve čtyřicet let po své smrti. Za jejího života vyšlo pouze sedm básní, to ještě anonymně a zčásti bez jejího souhlasu. 

Jak píše v doslovu k jednomu z výborů poezie překladatel Jiří Šlédr: „Básnířčina osobnost v sobě obsahovala celou řadu výrazných charakteristik. Na jedné straně vidíme její jásavou lásku ke světu a životu, spojenou s nekompromisní náročností na život, na straně druhé je tu až sugestivní přitažlivost smrti jako konečného momentu života a vstupní brány do neznáma. Na jedné straně vyciťujeme Dickinsonové potřebu mít v někom oporu, být vedena, zároveň naopak má sklon k revoltě a až pyšnému odporu k jakékoli autoritě. Osobnost s kombinací takových rysů těžko projde životem hladce.“