Josef Matějka: Malý prorok

5. červenec 2014

Povídka českého spisovatele a kritika líčí pocitový svět fyzicky i duševně postiženého jedince, který prochází peklem mezilidských vztahů. Jeho životní pouť se mění v symbolický obraz hledání smyslu bytí.

Josef Matějka (1879–1909) patří k dalším neprávem pozapomenutým postavám naší literatury. Tento představitel Dykovy generace se pokoušel hledat a nacházet východiska z krizových společenských jevů na přelomu 19. a 20. století v příklonu k ideám českého selství, čímž se stal předchůdcem ruralismu.

Opíral se přitom o myšlenky západního individualismu a východního altruismu, které se odrážejí v celém jeho předčasně uzavřeném díle, zahrnujícím širší románovou plochu Duše pramenů, sytou analýzu venkovského prostředí, drobné prozaické formy, ale i divadelní a literární eseje a menší prozaické útvary.

Ze shrnujícího souboru Malý prorok a jiná próza z pozůstalosti (1911) pochází drásavá portrétní studie stejnojmenného názvu Malý prorok.


Účinkuje: Pavel Novotný

Autor: Josef MatějkaPřipravili: Nella Mlsová a Jan DvořákRežie: Pavel Krejčí

autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby
Spustit audio