Pošuk, Špiritus a Obejda. Literárně-hudební pásmo z básní a poetických textů Josefa Kroutvora

Autor-poutník Josef Kroutvor (1942) patří mezi svrchované znalce kulturního a duchovního milieu střední Evropy. Dokáže velmi živě evokovat zaniklé epochy a plasticky portrétovat města i umělecké tvůrce. Vzpomeňme například na jeho knihy Pražský chodec, Jiří Sopko, Potíže s dějinami, Egon Schiele, Poselství ulice, Praha, město ostrých hran, Můj Mácha či Café fatal – mezi Prahou, Vídní a Paříží nebo vynikající soubor Potíže s dějinami, které svého času mimořádně oceňoval Bohumil Hrabal.

Kroutvor je však také autorem řady básnických sbírek a pozoruhodných poutnických esejů a cestovních črt, které míří na jih a ohledávají místa a krajiny ležící za Alpami.

V předkládaném pořadu budeme rozhlasově listovat v básnické knížce s názvem Popořádku, vydané v roce 2015. Na samém počátku sbírky básník vybaví čtenáře jakýmsi praktickým doporučením či upozorněním: „Toto jsou básně, básničky, poetické záznamy vytvořené na způsob práce s vteřinovým lepidlem. Slova jsou spojena v okamžiku, možná provizorně, ale prakticky. Jedná se o užitou lyriku v pravém smyslu slova, poesii do kapsy, do tramvaje, do přírody i do kavárny, kamkoliv.“

Užitá lyrika se podle Kroutvora pohybuje mezi poezií a prózou, dokumentem a lyrikou, „drží se při zemi, její poetika je minimalistická, tak trochu se baví a má smysl pro pointu.“ Jistě i proto jsou součástí sbírky vedle (ne)všedních záznamů reality také textové miniatury (jakési variace i parafráze) strašidelných historek, podivných příběhů, panoptikálních bytostí („svatoušků, kazatelů a falešných proroků“), které mají zvláštně trhlá i poťapaná jména: Drkotil, Hadrlump, Nepovim, Špiritus, Pošuk, Marod či Půlpytel. Groteskní se v textech potkává s tajemným, směšné s výstředně bláznivým.