Jonathan Swift: Pokyny služebnictvu
Jonathan Swift se narodil v Dublinu jako pohrobek chudého soudního úředníka. Studoval na latinské škole v Kilkenny a v letech 1682–1686 absolvoval s ne příliš dobrým prospěchem dublinskou univerzitu Trinity College.
Roku 1688 odjel do Londýna, aby se stal tajemníkem vynikajícího anglického státníka, významného politika, diplomata a učence sira Williama Templea, na jehož doporučení se dal vysvětit na kněze. Za svého dlouhého pobytu na Templeově venkovském sídle Moor Park získal značné vzdělání a politický rozhled, poznal řadu významných osobností a sám začal psát. Zpočátku stál Swift na straně whigů, původně puritánů, kteří hájili zájmy nastupujících bankéřů, podnikatelů a statkářů.
Po Templeově smrti roku 1699 působil deset let jako farář v irském Laracoru u Dublinu. Roku 1702 získal na dublinské universitě Trinity College titul doktora teologie. Často také jezdil na delší pobyty do Londýna, kde se díky svým politickým pamfletům stal známou osobností.
Kolem roku 1710 se rozešel s whigy, u kterých nedokázal vzbudit zájem o problémy chudé irské církve, a přešel k toryům, jejímž představitelům prokazoval neocenitelné služby svými politickými brožurami, pamflety a články v časopise The Examiner, který nějaký čas vedl. Toryové zastupovali zájmy venkovské šlechty a nižšího anglikánského duchovenstva. Ale ani jejich podpora mu nepomohla získat stálé místo v Anglii a ani se nestal biskupem, jak očekával. Byl jen roku 1713 jmenován děkanem katedrály sv. Patrika v Dublinu, kde od roku 1714 prožil zbytek svého života.
Jonathan Swift byl geniálním autorem pamfletů. Jako publicista dokázal nestát na žádné straně a vystihnout problém, o němž psal, originálním sžíravým způsobem. Byl veden osvícenskými idejemi a jeho vliv nakonec vzrostl natolik, že se Swift stal jakýmsi tribunem lidu. Předstihl svou dobu jak v úsilí o rovnost všech lidí, tak v názorech na ženskou emancipaci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
