Boswellův Život Alana Bennetta

V Čechách patrně nejméně známým ze všech Boswellových protějšků bude Alan Bennett. A to i přesto, že patří k nejuznávanějším britským dramatickým umělcům. Píše pro divadlo, televizi, rozhlas, film, je uznávaný a oblíbený herec, obstál i jako prozaik. Těžko bychom vyčíslili všechna ocenění, kterých se mu za život dostalo. A to některá, jako například čestný doktorát z Oxfordu, odmítl. Učinil tak na protest proti tomu, že univerzita přijala dotaci od tiskového magnáta Ruperta Murdocha, kterého Bennett vinní z úpadku britských médií. V roce 1988 rovněž odmítl Řád britského impéria a o osm let později povýšení do rytířského stavu.

Logo|foto:Český rozhlas

Alan Bennett se narodil 9. května 1934 v Leedsu v rodině řezníka. Díky skvělému prospěchu získal stipendium na Oxfordu, vystudoval zde historii a zahájil kariéru pedagoga. Jenže již během studií se zapojil do zdejšího amatérského divadelního života. Mnozí studenti, kteří zde studovali zcela jiné než divadelní obory, se právě v nich později proslavili - Michael Palin a Terry Jones, Dudley Moore, Rowan Atkinson, Ken Loach a také Alan Bennett.  Ten už jako přednášející středověké historie na Oxford College spolupracoval s Dudley Moorem, Jonathanem Millerem a Peterem Cookem na satirické revue nazvané Beyond the Fringe, s níž se v roce 1960 zúčastnili festivalu v Edinburghu a která jim přinesla okamžitou slávu. Následovala její představení ve West Endu i na Broadwayi.

Po tomto úspěchu Bennett opustil akademickou dráhu a stal se profesionálním scenáristou – psal především pro televizi, ale i pro rozhlas a film. Stále více se prosazoval jako herec (velmi často v roli vikářů anglikánské církve). Díky charakteristickému přízvuku a vynikajícím hlasovým schopnostem úspěšně účinkoval v rozhlase. Obrovskou popularitu získala jeho intepretace Medvídka Pú. V rozhlase také četl svá díla, která charakterizovala mimořádná citlivost spojená s vtipem. Taková je i jedna z jeho her The Lady in the Van (Paní z dodávky). Čerpá v ní ze své zkušenosti - hrdinkou je žena, která patnáct let přežívala v různých dodávkách na příjezdové cestě vedoucí k autorovu domu.

Bennett ve svých dílech také nezřídka pracuje s historickými tématy. Například v jedné ze svých nejznámějších her Šílenství Jiřího III. z roku 1991 zachycuje skutečnou historickou epizodu, kdy koncem 18. století král Jiří III skutečně trpěl duševní chorobou. Hra se dočkala veleúspěšného filmového zpracování režisérem Nicolasem Hynterem. Film jednoho Oskara získal a na několik dalších byl nominován, kromě jiného i za scénář.

V Bennettově hře Kafka´s Dick (Kafkovo brko) se také prolínají historická fakta s fikcí usazenou v současnosti. Tato komedie se dočkala několika českých uvedení. Také film Šílenství Jiřího III. prošel českými kiny. Film The History Boys, natočený podle stejnojmenné hry z roku 2004, byl u nás distribuovaný na DVD pod názvem Šprti. Z Bennettových četných próz u nás zatím vyšla jen novela Neobyčejný čtenář o královně, která náhodou zavítá do pojízdné knihovny nedaleko Buckinghamského paláce a propadne čtenářské vášni. Půjčuje si vše, klasiky počínaje a Jeanem Genetem konče. Čtenářské zážitky zcela promění její život a mají zásadní vliv na celé království. Posledním dílem, které se u nás objevilo, je komedie People (Lidi) z roku 2012, kterou v roce 2014 uvedlo liberecké divadlo.

Osoby a obsazení: James Boswell (Petr Lněnička) a Alan Bennett (Jaroslav Satoranský)

Překlad: Ester Žantovská
Dramaturgie: Martin Velíšek
Režie: Lukáš Hlavica