Jméno, věk, trestný čin. Historik Michal Konečný mluví o knize Krvavý Bronx, o Brně i lásce k hradům a zámkům

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Historik Michal Konečný

Jestli stále ještě hledáte inspiraci na letní dovolenou, jste na správném místě. Historik a publicista Michal Konečný stačil ve Vizitce v rozhovoru s Ondřejem Cihlářem doporučit výlet po Brně i po několika moravských zámcích. Má o nich perfektní přehled – sám se totiž stará o zpřístupnění nových prohlídkových tras.

Jako dítě si Michal Konečný vystřihoval a lepil modely hradů a zámků. Později na ně s rodiči jezdil na výlety. Zatímco maminka s tatínkem na těchto exkurzích trpěli, malý Michal byl šťastný. „Strašně mě to bavilo, toužil jsem tam skočit,“ řekl ve Vizitce. Práci kurátora sbírkových fondů moravských hradů a zámků, v rámci které se stará o dobové vybavení a zpřístupnění veškerých nových prostorů a okruhů, je jeho splněným snem. Pokud i vás baví cestování po tuzemských památkách, nenechte si ujít kurátorské tipy: zámecké areály ve Valticích, v Lednici, Rájci nad Svitavou anebo v Kunštátu či Bučovicích.

Kniha Krvavý Bronx

Nechat to na literátově invenci

Konečného zájem o hrady a zámky stál i za projektem, který udělal radost řadě čtenářů. Když v novinách z přelomu 19. a 20. století hledal dobové inzeráty týkající se hradního a zámeckého tématu, narazil na soudničky – stručné články s krimi tematikou. „Zaujalo mě, jak otevřeně a věcně tehdy autoři o událostech informovali. Jméno, věk, co daný člověk provedl,“ vzpomněl ve Vizitce. „Nosil jsem to všechno v hlavě, a když mě před rokem oslovil nakladatel Martin Reiner s tím, že by rád povznesl brněnskou čtvrť zvanou Cejl, napadlo mě, že tyto zprávy rozdáme literátům a necháme na jejich invenci, jak si s tím poradí,“ popisuje Konečný vznik nedávno vydané knihy Krvavý Bronx, na níž se sám autorsky podílel.

Díky Reinerově intervenci a propojení s šéfredaktorem nakladatelství Host Miroslavem Balaštíkem vznikla knížka, do níž svými interpretacemi událostí z krvavého Cejlu přelomu minulého a předminulého století přispěli například Petra Soukupová, Alena Mornštajnová, Ludvík Němec nebo Irena Dousková. Ta jediná prý vznesla upřesňující dotaz: zajímalo jí, co se v brněnských hospodách tehdy jedlo k pivu.

Brněnský Cejl, oblast rozkládající se v městských částech Brno-sever a Brno-střed, ztratil po druhé světové válce historickou paměť. Místo, kde se přirozeně mísila česká, německá a židovská kultura a kde se dařilo průmyslu, starousedlíci kvůli zhoršujícím se životním podmínkám postupně opustili. „Je to vykořeněná oblast. Zpracováním místních kriminálních příběhů jsme jí chtěli alespoň nějakou paměť vrátit. Chtěli jsme oživit tehdejší figury a zasadit je do konkrétních kulis.“

Na Brně se nejvíc podepsal nacismus

Michal Konečný je také autor několika populárně naučných knih mapujících Brno v období nacismu, stalinismu i okupace na konci šedesátých let – Brno nacistické, Brno stalinistické, Brno účtující nebo Brno okupované. Nejvýrazněji se na moravské metropoli otiskla právě okupace nacistická. Rozmetala veškeré vztahy mezi českými a německými obyvateli a z povrchu zemského smetla židovskou komunitu, jež se výrazně podílela na průmyslovém rozvoji oblasti.

Ve Vizitce také vyzdvihl úsilí spisovatelky a kurátorky Kateřiny Tučkové. Ve svém bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch otevřela palčivé téma česko-německých vztahů a problematické vysidlování německé komunity po roce 1945. „Jako první toto téma převedla do krásné beletrie. Měla obrovský vliv na pochopení situace, na základě této knihy si mnozí uvědomili, že takový problém vůbec existoval,” říká Michal Konečný.

Jak Michala Konečného napadlo napsat sérii knih o Brně v dobách minulých? Poslechněte si celou Vizitku, ve které prozrazuje, co se na přelomu 19. a 20. jedlo v brněnských hospodách k pivu, podrobně mluví o práci v Národním památkovém ústavu a zmiňuje také spolupráci na knize Brnox: Průvodce brněnským Bronxem Kateřiny Šedé.