Jméno růže. Výborně obsazená dramatizace slavného románu Umberta Eca

17. duben 2022

Radioseriál

Před šesti lety, 19. února 2016, zemřel filozof a spisovatel Umberto Eco. Byl velkým znalcem středověké estetiky a hlavně sémiotikem. Ačkoliv ve svém oboru dosáhl skutečného odborného uznání, jeho život výrazně změnil rok 1980, kdy vydal svůj první román Jméno růže. Slavné dílo mísící detektivní příběh, středověkou mystiku i nadčasové filozofické otázky uvádíme v kultovní dramatizaci s Josefem Somrem, Davidem Novotným, Radovanem Lukavským a dalšími vynikajícím herci.

Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Rozhlasová dramatizace: Michal Lázňovský

Osoby a obsazení: Starý Adso (Josef Somr), Adso (David Novotný), Vilém (Pavel Soukup), Opat (František Němec), Jorge (Radovan Lukavský), Malachiáš (Jan Vlasák), Salvátor (Václav Vydra), Severin (Miroslav Táborský), Cellerarius (Bořivoj Navrátil), Berengar (Pavel Trávníček), Bengt (Jiří Lábus), Ubertin (Rudolf Pellar), Mikuláš (Jan Novotný), Venantius (René Přibil), hlasy (Petr Motloch, Václav Balák, Jiří Litoš, Tomáš Pergl, Bedřich Švácha, Josef Plechatý, Petr Šplíchal)

Dramaturgie: Hynek Pekárek

Překlad: Zdeněk Frýbort

Režie: Ivan Chrz

Natočeno: v roce 2002

Píše se rok 1327 a učený Vilém z Baskervillu je se svým žákem Adsonem povolán do benediktýnského kláštera, aby pomohli objasnit záhadnou smrt jednoho ze zdejších mnichů. Postupně si uvědomují, že mezi těmi, kdo mohou držet klíče ke zdejším záhadám, musí být ještě někdo další, kdo stojí mimo zapsané struktury. Co všechno se skrývá za zdmi kláštera, v labyrintu tajemných chodeb jeho knihovny a v jejích starých svazcích? Ale především – jaká tajemství v sobě nosí zdejší bratři bendiktýni?

Čtěte také

KVÍZ: Vyzkoušejte si, co víte o románu Jméno růže

Michal Lázňovský o své dramatizaci Ecova románu řekl: „Kniha má tu obrovskou zásluhu, že díky ní mnoho čtenářů začalo tušit, co je předmětem sémantiky a sémiologie. Za úspěchem stojí jednak ta nejjednodušší rovina ‚holmesovská‘ (geniální detektiv a jeho poněkud jednodušší asistent tváří v tvář důvtipnému vrahovi) a pak rovina ‚poeovská‘ – historický horor. I takováhle ‚basic‘ četba Eca je docela možná, a to je pro seriál velice výhodné, je možné pracovat s napětím.

Rozhodl jsem se zachovat formu detektivky a nekomplikovat dramatizaci složitějšími formálními prostředky, tedy bez složitých konstrukcí, rekonstrukcí či dekonstrukcí. Ale zároveň jsem lpěl na tom, aby do popředí vystupovalo Ecovo téma ‚čtení světa skrze znaky a symboly‘, téma sémiotické. Já si totiž myslím, že je velice aktuální, protože mám vážné pochybnosti o vzdělanosti našeho národa, deformované komunistickým školstvím a ‚světovým názorem‘. Proto je nesmírně důležité, abychom se učili ‚číst svět‘, co nejlépe ho chápat. Zdá se mi totiž, že většina lidí chce svět především využít, zneužít, nebo dokonce ‚přečůrat‘. A s tím pochopitelně souvisí problém morálky: to jest jednání v souladu s řádem.“