Jiřina Šiklová: Omlouvám se za svou nepřítomnost. Dopisy z Ruzyně 1981–1982
Odvaha, pevná vůle i morální síla nepodlehnout zvůli totalitního režimu. Vybíráme z dopisů, které Jiřina Šiklová psala své rodině a blízkým z vazební věznice v Ruzyni od května 1981 do března 1982. Každý díl poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Socioložka a spisovatelka Jiřina Šiklová (1935–2021) vystudovala historii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1965 se zde podílela na založení katedry sociologie, kde se zabývala problematikou mládeže a studentského hnutí. Kvůli své angažovanosti byla po 21. srpnu 1968 z fakulty propuštěna. Pracovala jako uklízečka a sociální pracovnice na geriatrickém oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, kde se podílela na výzkumu, avšak bez možnosti publikovat.
Čtěte také
V normalizačních letech byla Jiřina Šiklová perzekvována a od května 1981 vězněna za pašování literatury. Dopisy a úvahy, které tehdy psala své rodině a blízkým, vyšly v roce 2015 v knize nazvané Omlouvám se za svou nepřítomnost. Shromážděné texty svědčí o nebývalé odvaze, pevné vůli a morální síle nepodlehnout zvůli totalitního režimu. Šiklová nacházela únik z těžké situace v humoru a neustálé činorodosti – četla, zdokonalovala se v němčině a učila ji své spoluvězenkyně, na dálku pomáhala dceři se svatbou a se synem probírala blížící se maturitu a výběr povolání. Jakožto socioložka dokázala nově nabytých zkušeností využít jako studijního materiálu. Ačkoli sama potřebovala morální a psychickou podporu, snažila se neustále pomáhat druhým.
Po revoluci v roce 1989 Šiklová iniciovala založení katedry sociální práce na FF UK v Praze, kterou do roku 2000 vedla. Založila také Centrum a knihovnu Gender Studies. V roce 1995 získala ocenění Žena Evropy, v roce 1999 jí byla prezidentem republiky udělena Medaile za zásluhy I. stupně a v únoru 2000 získala medaili Alice Masarykové za zásluhy o rozvoj sociální práce v ČR.
Související
-
Osudy Jiřiny Šiklové. Poslechněte si rozhlasové vzpomínky socioložky a signatářka Charty 77
Během normalizace pomáhala například dostávat zakázanou literaturu do západoevropských zemí. V roce 1981 kvůli tomu strávila rok ve vazbě.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.