Jeďte na stáž do zahraničí, v ateliérech to ocení, radí porotci Ceny pro mladé a začínající architekty

Titul CEMEX Young Architect Award | Cenu přebírá Anna Svobodová a Ondřej Blaha
Titul CEMEX Young Architect Award | Cenu přebírá Anna Svobodová a Ondřej Blaha

Cenu pro mladé a začínající architekty letos získala dvojice Anna Svobodová a Ondřej Blaha za návrh nájemního domu. S čím se architekti na začátku své kariéry potýkají?  

Vítěznou prací jedenáctého ročníku Ceny pro mladé a začínající architekty do 33 let je návrh nájemního domu v Karlíně od Anny Svobodové a Ondřeje Blahy. Mezi jedenatřiceti přihlášenými projekty na téma nájemní bydlení zaujali porotu mimo jiné tím, že si dobře poradili s okolní zástavbou a terénem.​ Spolu s cenou Architekt roku (získal ji Stanislav Fiala) a Architekt obci (Milan Košař) se trofej pro studenty předávala v pražské urbanistické buňce CAMP. 

Titul CEMEX Young Architect Award 2019

Trh s nemovitostmi je zamčená skříň 

Téma nájemní bydlení porotci vybrali z jasného důvodu. „Připadalo nám, že způsob, jakým je nastavený nemovitostní trh, je v podstatě zamčená skříň, ve které se děje něco, na co nemá člověk vliv. A tak se nám zdálo dobré, aby se k tomu mladí architekti vyjádřili,“ řekl v ArtCafé člen poroty Adam Halíř z ateliéru Projektil.

Jeho členové v relativně mladém věku „postavili“ například budovu Národní technické knihovny v Praze nebo anebo Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové. 

Jedním z témat ArtCafé byly i požadavky, které na začínající architekty mají jejich potenciální zaměstnavatelé, tedy architektonické ateliéry. Důležité jsou podobně poskládané hodnoty, zajímavé školní portfolio a také účast na stáži nebo studium v zahraničí. To bývá podle Adama Halíře většinou pozitivní zpráva o tom, že daný člověk dokáže dobře reagovat na zadání. „Zkušenosti z Erasmu nebo ze stáže bývají hodně znát, po ročním studiu se studenti vrací jako vyměnění.“ 

Byla jsem šokovaná, že mě berou vážně

 S tím souhlasí i předsedkyně poroty a také pedagožka vysoké architektonické školy Archip Regina Loukotová, která na začátku devadesátých a nultých let sbírala zkušenosti v norském Oslu.

Regina Loukotová

  „Z ateliéru Snoehetta jsem si přivezla šok, že mě někdo bere vážně. Byla jsem tehdy ve druháku na vysoké škole a projektovali jsme sportovní halu v Berlíně. Překvapilo mě, že se v soutěži bral ohled i na to, co nakreslím já,“ vzpomíná. „Nebylo to tak, jak mi říkali tady – totiž že nejdřív budu muset dlouho kreslit trafostanice a pak, v padesáti letech, se možná dostanu k něčemu pořádnému.“ Sama tehdy po studiu za hranicemi prahla, i proto se diví, jak málo dnes studenti této možnosti využívají.

Jsou mladí diskvalifikovaní hned na startu?  

 Regina Loukotová i Adam Halíř uznávají, že nastartovat vlastní kariéru není pro tuzemské začínající architekty jednoduché. Řada veřejně vypsaných soutěží začátečníky předem vyřadí, protože nesplňují požadavky na realizované stavby při určitých investičních nákladech. Těm, kteří se chtějí etablovat pod vlastní značkou, tak nezbývá než začít u malých zakázek typu zateplení budov nebo řešení interiérů. „Když se osvědčí, mohou se k něčemu většímu dostat třeba i díky osvícenému investorovi,“ dodává Regina Loukotová.

 Co porotci ocenili na povedených soutěžních pracích, ve kterých městech dnes vznikají zajímavě řešená místa, jaký by měl být architekt roku? Poslechněte si celé ArtCafé. Hudbu vybíral Pavel Zelinka.

Spustit audio

Související