Jeďte na stáž do zahraničí, v ateliérech to ocení, radí porotci Ceny pro mladé a začínající architekty
Cenu pro mladé a začínající architekty letos získala dvojice Anna Svobodová a Ondřej Blaha za návrh nájemního domu. S čím se architekti na začátku své kariéry potýkají?
Vítěznou prací jedenáctého ročníku Ceny pro mladé a začínající architekty do 33 let je návrh nájemního domu v Karlíně od Anny Svobodové a Ondřeje Blahy. Mezi jedenatřiceti přihlášenými projekty na téma nájemní bydlení zaujali porotu mimo jiné tím, že si dobře poradili s okolní zástavbou a terénem. Spolu s cenou Architekt roku (získal ji Stanislav Fiala) a Architekt obci (Milan Košař) se trofej pro studenty předávala v pražské urbanistické buňce CAMP.
Trh s nemovitostmi je zamčená skříň
Téma nájemní bydlení porotci vybrali z jasného důvodu. „Připadalo nám, že způsob, jakým je nastavený nemovitostní trh, je v podstatě zamčená skříň, ve které se děje něco, na co nemá člověk vliv. A tak se nám zdálo dobré, aby se k tomu mladí architekti vyjádřili,“ řekl v ArtCafé člen poroty Adam Halíř z ateliéru Projektil.
Čtěte také
Jeho členové v relativně mladém věku „postavili“ například budovu Národní technické knihovny v Praze nebo anebo Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové.
Jedním z témat ArtCafé byly i požadavky, které na začínající architekty mají jejich potenciální zaměstnavatelé, tedy architektonické ateliéry. Důležité jsou podobně poskládané hodnoty, zajímavé školní portfolio a také účast na stáži nebo studium v zahraničí. To bývá podle Adama Halíře většinou pozitivní zpráva o tom, že daný člověk dokáže dobře reagovat na zadání. „Zkušenosti z Erasmu nebo ze stáže bývají hodně znát, po ročním studiu se studenti vrací jako vyměnění.“
Byla jsem šokovaná, že mě berou vážně
S tím souhlasí i předsedkyně poroty a také pedagožka vysoké architektonické školy Archip Regina Loukotová, která na začátku devadesátých a nultých let sbírala zkušenosti v norském Oslu.
„Z ateliéru Snoehetta jsem si přivezla šok, že mě někdo bere vážně. Byla jsem tehdy ve druháku na vysoké škole a projektovali jsme sportovní halu v Berlíně. Překvapilo mě, že se v soutěži bral ohled i na to, co nakreslím já,“ vzpomíná. „Nebylo to tak, jak mi říkali tady – totiž že nejdřív budu muset dlouho kreslit trafostanice a pak, v padesáti letech, se možná dostanu k něčemu pořádnému.“ Sama tehdy po studiu za hranicemi prahla, i proto se diví, jak málo dnes studenti této možnosti využívají.
Jsou mladí diskvalifikovaní hned na startu?
Regina Loukotová i Adam Halíř uznávají, že nastartovat vlastní kariéru není pro tuzemské začínající architekty jednoduché. Řada veřejně vypsaných soutěží začátečníky předem vyřadí, protože nesplňují požadavky na realizované stavby při určitých investičních nákladech. Těm, kteří se chtějí etablovat pod vlastní značkou, tak nezbývá než začít u malých zakázek typu zateplení budov nebo řešení interiérů. „Když se osvědčí, mohou se k něčemu většímu dostat třeba i díky osvícenému investorovi,“ dodává Regina Loukotová.
Co porotci ocenili na povedených soutěžních pracích, ve kterých městech dnes vznikají zajímavě řešená místa, jaký by měl být architekt roku? Poslechněte si celé ArtCafé. Hudbu vybíral Pavel Zelinka.
Související
-
Škoda Transgasu. V Praze se představilo hnutí upozorňující na skryté architektonické unikáty
Nonument! Sympozium o unikátních stavbách, které přišly o svůj původní účel a chátrají.
-
K čemu jsou architekti? Města ani vesnice by se bez nich neobešly, vysvětluje nejen dětem nová kniha
Na otázku „K čemu jsou architekti?“ odpovídali Jana Kostelecká, Karolina Jirkalová a Ondřej Dušek nejen v ArtCafé, ale i ve stejnojmenné knize.
-
V Praze nejde koupit byt a stavět malé věci se nevyplatí. Byty má budovat město, říká Adam Gebrian
Jaké stavby vyrostou v Praze v následujících letech? O tom můžete získat obrázek na aktuální výstavě v Centru architektury a městského plánování CAMP.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.