„Je třeba utáhnout prostor.“ Proporce Trojského zámku měří Jiří Příhoda svými monumentálními objekty
Výstava nazvaná prostě „Sochy“ představuje objekty, stavby a architektonické návrhy letošního padesátníka, sochaře Jiřího Příhody, který dnes působí v Praze a ve Spojených státech amerických. Retrospektivní výstavou jeho díla pokračuje v Trojském zámku v Praze série sochařských projektů Galerie hlavního města Prahy.
Monumentální objekty Jiřího Příhody se rozhodně v prostoru neztratí. Nádvoří a prázdné sály Trojského zámku se tak zdají vcelku příhodné, neboť blízkost architektury a sochy zde rezonuje porozuměním. „Jeho monumentální práce navíc často využívají nové technologie a materiály, které autor přebírá z průmyslové výroby. Výchozí tvary a funkce jeho objektů pak spoluvytváří futuristickou atmosféru,“ čteme v anonci na webu Trojského zámku.
„Je to obdivuhodné dílo, co tu stvořil,“ říká Magdalena Juříková, kurátorka výstavy a ředitelka Galerie hlavního města Prahy, když charakterizuje Jiřího Příhodu jako dynamickou osobnost: „Protože on se opravdu zmocnil toho prostoru Trojského zámku jednak s neobyčejnou invencí, když transformoval řadu věcí konkrétně pro tento prostor, pojal to velice komplexně a vložil do toho spoustu energie.“
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
