Devítidílný seriál vznikl v roce 1991 a režie se ujal rozhlasový režisér Karel Weinlich. Ten působil v Československém a později Českém rozhlase od roku 1949 a jeho domovskou redakcí byla HRDM - Hlavní redakce pro děti a mládež, ve které připravil stovky pořadů, hlavně pohádek. Na to, jaké bylo natáčení Orwellova antiutopického románu, vzpomínal při setkání s Alenou Rokosovou.
S nápadem zdramatizovat román 1984 přišel dramaturg Josef Hlavnička už v roce 1989. Porevoluční nálada začátku 90. let se do tvorby seriálu promítla ve všech směrech... „Dneska, když jsem to po dlouhé době poslouchal, na mě okamžitě dýchla neskonalá atmosféra, která v té době byla,“ říká Karel Weinlich.
Natáčení zabralo dva a půl měsíce a tvůrcům se podařilo oslovit největší herecké osobnosti - Luďka Munzara, Jiřího Ornesta, Borise Rösnera, Josefa Vinkláře nebo Josefa Abrháma. Role Velkého bratra se ujal Rudolf Hrušínský starší, který se dokonce vzdal honoráře.
Devítidílný rozhlasový seriál 1984 je dramatizací stejnojmenného antiutopického románu britského spisovatele George Orwella, ve kterém vytvořil svět, řízený totalitní mocí, před níž není úniku. V Oceánii jsou obyvatelé ovládáni a tajně sledováni diktátorskou silou zvanou „Velký bratr“ a tvrdě trestáni i v případě, že se dopustí jen nevhodné myšlenky proti režimu. Individuální přístup k vlastní existenci, projevování názorů neschválených Stranou, která společnosti vládne, jakýkoliv odlišný krok v životě, jenž je předem nalinkován, není možný. I přesto se v této fiktivní zemi naleznou jedinci, kteří nevěří propagandě a vůči zastrašování jsou odolní. V rozhlasové úpravě jednoho z nejvlivnějších literárních děl 20. století uslyšíte v úloze hlavního hrdiny Jiřího Ornesta, v roli Velkého bratra Rudolfa Hrušínského st. Každý díl on-line k poslechu po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Jak vzpomíná Karel Weinlich, nebyl nikdo, kdo by nabídku účinkovat v tomto projektu odmítl. „Staly se tam tak ohromné věci, že jsem třeba nabídnul účinkování širokému spektru herců a stále se hlásili noví a noví, kteří se chtěli zapojit. Mnohdy jsem jim nechal na výběr, aby si sami určili, co by tam chtěli hrát. Když jsme to začali číst, lidé byli tímto titulem a tou dobou nadšení, uvědomili si, jak je totalita evoluční. Každý se tam našel. Včetně mě.“
Karel Weinlich nemá rád, když se o něm mluví jako o rozhlasové legendě. Vždy znova připomíná, že všechno, co kdy dělal, je výsledkem týmové práce. A seriál 1984 obzvlášť…