George Orwell: 1984
Devítidílný rozhlasový seriál 1984 je dramatizací stejnojmenného antiutopického románu britského spisovatele George Orwella, ve kterém vytvořil svět, řízený totalitní mocí, před níž není úniku. V Oceánii jsou obyvatelé ovládáni a tajně sledováni diktátorskou silou zvanou „Velký bratr“ a tvrdě trestáni i v případě, že se dopustí jen nevhodné myšlenky proti režimu. Individuální přístup k vlastní existenci, projevování názorů neschválených Stranou, která společnosti vládne, jakýkoliv odlišný krok v životě, jenž je předem nalinkován, není možný. I přesto se v této fiktivní zemi naleznou jedinci, kteří nevěří propagandě a vůči zastrašování jsou odolní. V rozhlasové úpravě jednoho z nejvlivnějších literárních děl 20. století uslyšíte v úloze hlavního hrdiny Jiřího Ornesta, v roli Velkého bratra Rudolfa Hrušínského st. Každý díl on-line k poslechu po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Poslouchejte na Vltavě od 7. ledna 2018 vždy v neděli v 11:00. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví na dobu jednoho týdne také on-line.
Velký bratr tě sleduje!
Ačkoli všude zní toto výstražné heslo, hrdina Orwellova románu, Winston Smith, zaměstnanec Ministerstva pravdy, touží po alespoň malém soukromém prostoru pro svobodné bytí. I když je jeho úkolem přepisovat články v dávno již vydaných novinách a vymazávat jména lidí, které režim zlikvidoval, začne si tajně psát deník. Smířen s tím, že dřív nebo později bude jeho činnost odhalena a potrestána, odváží se dokonce zamilovat a scházet s Julií, ženou stejně odhodlanou.
Název 1984 je přesmyčkou k roku 1948, kdy román vznikal. Vize budoucnosti, ve které znějí absurdně vyšinutá hesla, vycházela z reality předchozích předválečných let – zrození Leninovy a Stalinovy diktatury v Sovětském svazu a samozřejmě Hitlerovy Třetí říše.
Válka je mír!
Svoboda je otroctví!
Nevědomost znamená sílu!
George Orwell (1903–1950) koncipoval svůj strhující román jako varování před tím, jak se mohou totalitní režimy vyvíjet, pokud se proti nim lidé včas nevzbouří. Fakt, že po Orwellově smrti mnohé z nich přetrvaly a navíc se až obludně podobaly tomu, co původně byla autorova fantazie, je nebývale krutou ironií.
Osoby a obsazení: Průvodce (Luděk Munzar), Winston Smith (Jiří Ornest), O´Brien (Boris Rösner), Charrington, starožitník (Jaroslav Konečný), Velký Bratr (Rudolf Hrušínský st.), Emanuel Goldstein (Josef Červinka), Julie (Veronika Freimannová), Syme, filolog (Josef Vinklář), Ampleforth (Josef Abrhám), Parsons (Pavel Pípal), Parsonsová (Dana Syslová), Henry (Jiří Samek), Katharina (Regina Rázlová), režimní historik (Jiří Datel Novotný), domovnice (Ludmila Roubíková), kluk (Petr Hotmar), holka (Eliška Pohorská), spíkr I. (Bohumil Švarc), spíkr II. (Dagmar Dvořáčková), pozorovatelka (Ilona Jirotková), proléti (Milan Neděla, Ferdinand Krůta), stařec (Ota Sklenčka), prolétky (Marie Marešová a Alexandra Tomanová), Tillotson (Tomáš Töpfer), novicka (Věra Slunéčková), matka (Jarmila Smejkalová), otec (Jiří Samek),
instruktorka (Miroslava Hozová), výhrůžný hlas (Ladislav Brothánek), syntetický hlas (Jan Řeřicha), číšník (Tomáš Töpfer), Parker (Jan Teplý), Smithová (Marie Marešová), bachař (Michal Pavlata), výčepní (Zdeněk Mahdal), hlídka (Radan Rusev a Ladislav Kazda), řečník Vnitřní strany (Ivan Gübel), šéf (Jiří Samek), Martin (Jiří Sedláček), posel a fízl (Václav Kotva), fízlové (Mirko Musil, Stanislav Oubram), kriminálník (Ferdinand Krůta), vyšetřovatelé (Jiří Samek a Viktor Vrabec), dozorci (Antonín Hardt, Radan Rusev, Ladislav Kazda, Michal Pavlata), žena (Zuzana Davidová), hlas (Vladimír Fišer), telefonistka (Markéta Kotvová, Zdeňka Sajfertová, Ilona Jirotková) a Dětský rozhlasový dramatický soubor
Překlad: Eva Šimečková
Dramatizace: Josef Hlavnička
Dramaturgie: Oldřich Knitl
Režie: Karel Weinlich
Hudba: Petr Mandel
Zvukový mistr: Tomáš Gsöllhofer
Natočeno v Československém rozhlase v roce 1991.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.