Jazz live: Infinite Quintet feat. Jure Pukl
Ve čtvrtečním Jazzovém podvečeru uslyšíte reprízu záznamu koncertu českého Infinite Quartetu s mladým, ovšem mezinárodně velmi úspěšným slovinským saxofonistou Jure Puklem.
Jure Pukl prošel důkladným mezinárodním jazzovým školstvím se zastávkami ve Vídni, Haagu a v Bostonu, kde na Berklee Colledge navštěvoval mistrovské třídy Joe Lovana a George Garzoneho. Velmi rychle si ho také všimly velké osobnosti světového jazzu a Jure Pukl se nyní může pochlubit spoluprací s Maceo Parkerem, Esperanzou Spalding, Vijay Iyerem, Aaronem Goldbergem ad.
V roce 2008 byl členem European Jazz Orchestra, kde se každoročně objevují nové, mladé tváře evropského jazzu. Tento soubor vždy absolvuje velké turné napříč celou Evropou. V orchestru se Pukl spřátelil s výrazným českým saxofonistou Petrem Kalfusem, jehož hlavní uměleckou náplní byl donedávna soubor Infinite Quintet. V roce 2011 pak došlo k jejich společnému vystoupení na několika pražských pódiích vč. kavárny Potrvá, odkud pochází reprízovaná nahrávka s průvodním slovem Jiřího Starého.
Záznam koncertu souboru Infinite Quintet s hostem Jure Puklem zachycuje unikátní setkání nad interpretačně náročnými skladbami kapely, jejíž dalšími členy jsou trumpetista Mirsloav Hloucal, pianista Viliam Béreš, basista Petr Dvorský a bubeník Martin Novák. Infinite Quintet v roce 2009 vydal vybroušené album Speak Slowly u labelu Animal Music.
Nejposlouchanější
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
-
Peter Hacks: Rozhovor v domě Steinových o nepřítomném panu Goethovi. Slavný básník očima své milenky
-
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus – Don Quijote oceánu
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
