Jaroslav Seifert: Madony. Mariánské téma ve verších velkého českého básníka

20. prosinec 2021

V letošním roce jsme si připomněli 120. výročí narození našeho jediného nobelisty, básníka Jaroslava Seiferta. V předvánočním čase uvádíme z jeho díla verše spjaté s Madonami – básně z cyklu Prsten třeboňské madoně, Májovou romanci a Píseň o Panně Marii a o víně v přednesu Luďka Munzara. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Účinkuje: Luděk Munzar
Připravil: Miloš Doležal
Režie: Alena Adamcová
Hudbu vybrala Wanda Dobrovská.
Natočeno v roce 2003 s použitím recitace z roku 1990.

Jaroslav Seifert (1901–1986) je jedním z nejvýznamnějších básníků českého jazyka. Jeho básnické začátky jsou spjaté s avantgardním hnutím Devětsil a s poetismem, zcela svébytnou poetiku ale vytváří už od 30. let 20. století. Od poloviny 50. let se v jeho díle prosazuje stále více reflexivní poloha, formálně pak směřování k volnému verši.

Seifert byl vždy angažovaným básníkem – ať už mladickým tíhnutím k proletariátu, pozdější reflexí války, slavným vystoupením na sjezdu Svazu československých spisovatelů 1956, nebo podpisem Charty 77. Mezi jeho nejvýznamnější sbírky patří Býti básníkem, Deštník z Piccadilly, Koncert na ostrově, Maminka, Píseň o Viktorce, či Město v slzách.

Nevím, snad květen tehdy byl,
vyprávěl kdosi o Madoně
a já se ihned vypravil
a jel jsem za ní do Třeboně.

Ve vltavském Souzvuku připomínáme jeden z opomíjených motivů v díle Jaroslava Seiferta – postavu Panny Marie. Mariánské téma se objevuje v Seifertově poezii i vzpomínkových textech v několika rovinách, nejvýrazněji však v básnické skladbě Prsten třeboňské madoně, která také tvoří osu literárně-hudebního pásma. Důležitým impulsem k jejímu napsání bylo básníkovo „setkání“ s dílem gotického Mistra Třeboňského oltáře. 

autoři: Miloš Doležal , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Související