Jaroslav Bařinka: Komedie o manželích
Komedie o manželích byla inspirována lidovými hrami z konce 16. století. Jaroslav Bařinka proto při psaní vycházel z jednoduché situace o tom co se stane, když muž odjede za obchodem a ponechá doma samotnou krásnou, mladou manželku.
V duchu rčení „dřív uhlídáš pytel blech než ženu“, rozvíjí komickou zápletku, ve které nemůže chybět nezbedná služka, vášnivý farář a sedlák hrubián. Součástí veselé hříčky o ctnostech a neřestech je průvodní postava blázna, která s ironickou nadsázkou komentuje celé dění – a to i prostřednictvím písní.
„Ne každá počestná žena, svodům pekla je ušetřena. I když duše tíhne k bohu, tělo si žádá svobodu. V tomto boji nezměrném, žena často podlehne.“ Těmito velkolepými slovy ospravedlňuje nevybouřená manželka činy, kterých se pravděpodobně dopustí, neboť ji manžel ponechal doma samotnou a co si má ona počít.
Ve veršované převlekové komedii hraje důležitou roli ponaučení, které se dostane všem postavám poté, co se omylem odehraje něco úplně jiného, než bylo původně plánováno. Místo milostných pletek a záletů, kterými se chtěli zabavit, některé čekají „zmalovaná“ záda a jiné zas mravoučné promluvy a veřejné zpytování svědomí.
Osoby a obsazení: Blázen (Jiří Tomek), Pán (Jiří Dušek), Paní (Helena Kružíková), Služka (Zdena Herfortová), Kupec (Rudolf Krátký), Sedlák (Zlatomír Vacek), Farář (Ladislav Lakomý), Posel (Karel Jánský)
Autor: Jaroslav BařinkaHudba: Jaromír DlouhýZvukový mistr: Bohuslav FialaRežie: Vladimír Vozák
Natočeno v Československém rozhlase Brno v roce 1970.
Nejposlouchanější
-
Pavel Novotný: Babička. Osudy jedné svérázné, impozantní i groteskní stařeny
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Tichý blázen Ota Pavel aneb Život je krásný i krátký
-
Saxofon sexofon. Příběh jazzového mága inspirovaný posledními měsíci života Charlieho Parkera
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.