Jaromír Hnilička. Profil nejužitečnějšího, nejkomplexnějšího a nejvěrnějšího člena Orchestru Gustava Broma
Jeho nástroji byly trubka, melofon, originální čtyřkorpusový hybrid zvaný po svém tvůrci hnilofon, harfa, dále komponoval, aranžoval, zpíval, vedl znamenitou vokální skupinu, vyučoval a psal poezii ve svém jazyce. Řada jeho skladeb vybočuje formátem i závažností z běžné produkce a jeho rozsáhlé a rozmanité dílo korunuje velkolepá "Missa Jazz". Akademii k nedožitým devadesátinám Jaromíra Hniličky připravil Jan Dalecký.
Na samém konci roku 1955 nastoupil do Orchestru Gustava Broma nový hráč – trumpetista Jaromír Hnilička. Nebylo mu ještě ani 24 let, studoval na brněnské konzervatoři a kdyby mu tehdy někdo řekl, že už si nebude muset hledat žádné další angažmá, měl by jej asi za blázna. Jenže přesně to se mu přihodilo. Bezmála 40 let strávil pod vedením zakladatele souboru a po jeho skonu pokračoval i v „posmrtném“ bandu, řízeném Vladem Valovičem, až přesáhl půl století pod jménem Gustav Brom.
Čtěte také
Už z konzervatoře v Bratislavě, kde se 11. února 1932 narodil českým rodičům, si přivezl základní dovednost hry na harfu, přičemž hlavním nástrojem mu byla trubka, střídaná dle potřeby melofonem, čtvrttónovou trubkou a originálním čtyřkorpusovým hybridem zvaným hnilofon. Brzy po nástupu se rychle zdokonaloval ve skladatelském řemesle, stal se autorem více než dvou set kompozic, z nichž celá řada překračuje stopáž 10 minut a jeho dílo pak korunují Missa Jazz z roku 1969 a Brněnská svita, hodinová práce pro velký orchestr a sbor, kterou napsal ke svým osmdesátinám. Byl velmi pohotovým aranžérem, jeho partitur jsou stovky. Zpíval sólově i ve sboru, který dovedl ke značné dokonalosti. Tradičnímu jazzu holdovala jeho skupina Hniličkovo dixielandoví sirotci a jeho ještě privátnějším potěšením bylo Trio komorního jazzu. Naposledy s ním vystupoval v červenci 2016, jako čtyřiaosmdesátiletý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
