Jan Neruda: Páně Liebeltův špaček
O tom, co všechno může znamenat pro osamělého starého mládence zvířecí mazlíček, věděl své už Jan Neruda. V povídce Páně Liebeltův špaček vylíčil s ironií sobě vlastní spletité události, které postihly jednoho malostranského domácího, když mu uletěl jeho opeřený přítel.
Poslouchejte na Vltavě 18. února 2016 ve 20:00. Po odvysílání se hra objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstane tam až do středy 24. února 2016.
Svou povídku Páně Libeltův špaček zasadil Jan Neruda do jednoho spořádaného malostranského domu. Jeho domácím je laskavý starý mládenec pan Liebelt, kterému ke spokojenému životu stačí přítomnost ochočeného špačka. Shodou nešťastných náhod však páně Liebeltův ptáček jednoho dne uletí a záhy se ukáže, že ztráta domácího mazlíčka není jedinou pohromou, která starého mládence postihla. Svou pozornost na něj zaměřila vdova s dcerou na vdávání a brzy začne kolem nebohého pana Liebelta rozhazovat sítě jako zkušená ptáčnice.
Osoby a obsazení: Pan Liebelt (Jiří Sovák), Domovník (František Filipovský), Domovnice (Libuše Havelková), Emilka (Nina Divíšková), Paní Andrejsková (Nelly Gaierová), Komisař (Josef Větrovec), Wenzel (Jan Faltýnek), Sýkora (Vladimír Salač), Redaktor (Oldřich Janovský) a Metér (Jaroslav Cmíral)
Autor: Jan NerudaDramatizace: Jiří ŠotolaDramaturgie: Josef HlavničkaHudba: Jaroslav KrčekRežie: Alena Adamcová
Natočeno v roce 1974.
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Povídky Samuela Becketta, Maeve Binchyové, Williama Trevora, Edny O'Brienové a dalších autorů
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Günter Eich: Sabeth. Křehké podobenství o prchavosti štěstí s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli
-
Osudy Jiřího Grygara. Rozhlasové vzpomínky astrofyzika a popularizátora
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
