Jan Němec: Expertní vědění

Koronavirus však rozevírá celý vějíř narativů a témat. Jedno z těch zajímavějších se týká spolehlivosti expertního vědění.

Čtěte také

Jan Němec: Dopisy čtenářů

Sociologové vědí, že expertní vědění je jeden z pilířů moderní společnosti. Narážíme na něj na každém kroku, byť si to málokdy uvědomujeme. Expertní vědění tiše vrní v mechanismech našeho světa a my ho vnímáme stejně málo jako ledničku, která právě chladí. Kdykoli však vezmeme do ruky chytrý telefon, kdykoli nastoupíme do dopravního prostředku, kdykoli jdeme k lékaři, do banky nebo na úřad, závisíme na vědění, kterým sami nedisponujeme. Očekáváme, že věci budou fungovat, jak si přejeme, a dokud fungují, obvykle nás ani nenapadne věnovat jim pozornost. Řečeno vyostřeně: známe už svět jen ze strany uživatelského rozhraní.

Jednou jsem seděl na lavičce před Arcidiecézním muzeem v Olomouci. Vyšel z něj hlídač, zapálil si cigaretu a dal se do řeči s nějakým z dalších návštěvníků. Záhy se ukázalo, že hlídač ví vše o svém teritoriu: jak vysoká je věž protějšího kostela, jak se jmenuje strom uprostřed nádvoří a k čemu se dají použít jeho listy, jak často je potřeba zavlažovat trávník, kdo navrhl design laviček, jaká firma dodává arabicu do místní kavárny a odkud ta káva pochází. Bylo to trochu směšné vědění: hlídač nashromáždil nesourodé informace o svém světě a zdálo se, že žádný jiný svět ho nezajímá. Znal jen místo, kam ho postavili, místo, kde kouřil.

Čtěte také

Jan Němec: Moc přemýšlíš

Právě o tento typ vědění jsme přišli. Téměř ve všem se spoléháme na experty a máme za to, že expertní vědění se podobá přírodním zákonům. Koronavirus je vzácná příležitost sledovat, jak hluboký je to omyl. Lidé si často stěžují, že odborníci se nedokáží shodnout, ale já jsem vlastně rád. Je to pro nás důležitá lekce. Když jeden odborník tvrdí, že bychom se ke covidu-19 měli chovat jako k jakémukoliv jinému respiračnímu onemocnění, a druhý říká, že pokud nepodnikneme výjimečná opatření, budeme toho litovat, odhaluje se nám pravá povaha expertního vědění. Není to žádný přírodní zákon, ale něco, na čem se lidé označovaní za odborníky musejí domluvit. A často se na tom domlouvají stejně chaoticky, jako když velká rodina řeší, kam se letos pojede na dovolenou.

Jestliže už svět známe hlavně ze strany uživatelských rozhraní, měli bychom také vědět, že uživatelská rozhraní často jsou Potěmkinovy vesničky dneška. Naleštěné výlohy, které ukazují zboží a nabízejí služby, ale současně skrývají mechanismy, které výrobu tohoto zboží či poskytování těchto služeb umožňují. Expertní vědění tedy není jako přírodní zákony a není to ani vědění nevinné. Stojí za to podívat se mu do krku. Ten hlídač v Arcidiecézním muzeu měl recht: člověk má znát místo, kde den za dnem šlukuje svou cigaretu.