Jan Erik Vold: Deník Ruth Maierové. Strhující příběh židovské dívky ve válečné Evropě
U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu, který připadá na 27. ledna, uvádíme četbu z Deníku Ruth Maierové. Kapitoly z příběhu židovské dívky ve válečné Evropě poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Ruth Maierová přišla na svět roku 1920 ve Vídni. Vyrůstala v asimilované a dobře zajištěné měšťanské židovské rodině. Její otec pocházel z moravských Žarošic, kde Ruth s mladší sestrou Judith trávily v rodinném kruhu letní prázdniny. V lednu 1939 uprchla před válkou do Norska, kde strávila čtyři roky. Během masového zatýkání Židů v hlavním městě Oslu dne 26. listopadu 1942 byla zatčena, uvězněna a společně s pětistovkou dalších deportována na lodi Donau. Zemřela 1. prosince 1942 v Osvětimi.
Čtěte také
Ruth si po celý život psala deník. První známé zápisky pocházejí z doby, kdy jí bylo dvanáct let, poslední svazek končí dva dny po jejích dvaadvacátých narozeninách. Celkem se jedná o asi 1100 stran deníkových záznamů, které uchovala částečně sestra Judith a z velké části Ruthina důvěrná norská přítelkyně a pozdější básnířka Gunvor Hofmo. K nim patří ještě 300 stran dopisů, jež Ruth napsala z Norska své sestře do Anglie.
Z tohoto materiálu sestavil norský básník, publicista, esejista a překladatel Jan Erik Vold velmi cenné svědectví, knihu s názvem Deník Ruth Maierové, jež poprvé vyšla v Norsku roku 1997 a od té doby se dočkala mnoha vydání a překladu do dvanácti jazyků, včetně češtiny.
Vltavskou Dopolední četbu uvádí překladatelka Kateřina Krištůfková, vybrané pasáže z deníku čte v režii Dimitrije Dudíka Lucie Pernetová.
Související
-
Virginia Woolfová: Deníky. Intimní průvodce životem a dílem výjimečné spisovatelky
Co dělala Virginie Woolfová mezi lety 1918 a 1941? Co si myslela o sobě, o lidech, které potkávala, o životě? Z deníků významné anglické spisovatelky čte Taťjana Medvecká.
-
Literatura mne neuživí. Z korespondence Boženy Němcové
Zatímco v beletristické práci se spisovatelka někdy přikláněla k idealizaci či stylizaci, v dopisech dokázala být velmi upřímná, poznáváme v nich její skutečný život.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka