Edgar Wallace, Eduard Fiker a další autoři detektivek v Povídce na Vltavě

Jacques Futrelle: Záhada tajemné zbraně

Povídka Záhada tajemné zbraně je důkazem, že se holmesovská škola dostala i do Ameriky. Typ detektiva vědce Jacques Futrelle dovedl ad absurdum v postavě profesora Dusena zvaného Myslící stroj, výkonného vědce typu 19. století s dlouhým přívěskem akademických poct. Tento živý předchůdce kybernetických strojů se objevil poprvé v roce 1906 a jeho dobrodružství, či spíše varietní kousky jeho „neúprosné logiky“, zaplnily dvě sbírky povídek: „Myslící stroj“ a „Myslící stroj řeší případ“.

O dalších se už svět nedoví, neboť zmizely v rukopise spolu s Jacquesem Futrellem na dně oceánu při zkáze Titanicu. Příběhy s Myslícím strojem mají tu výhodu, že nemůže-li je po více než stoletém odstupu někdo číst vážně, může je vždy ocenit jako karikaturu.

Robert Eustace, Edgar Jepson: Čajový lístek

Povídka je nezvyklá námětem a realistická zpracováním. V roce 1925, kdy vyšla, byl výjimečný i její amatérský detektiv – energická dcera oběti a snoubenka obviněného. Jedna z prvních žen v této úloze. Povídka je svým způsobem jedinečná i proto, že spolupráce dvou téměř neznámých autorů byla jen příležitostná, napsali spolu pouze tuto jedinou povídku.

Robert Eustace byl o celou generaci starší než jeho kolega a pravděpodobně byl ke spolupráci přizván jako „vědecký poradce“. Není jistě bez zajímavosti, že koncem 20. let se stal také spolupracovníkem slavné Dorothy L. Sayersové. Prozradit můžeme, že tentokrát se bude vyšetřovat smrt v parní lázni.

Edgar Wallace: Honba za pokladem

Většina ctitelů klasické detektivky jistě zná i jméno Edgara Wallace. Pamatujeme si ho ovšem jako příliš plodného autora, který ve dvacátých a třicátých letech zaplavil trh nenáročným čtivem, jež ke kvalitní detektivce mělo opravdu daleko.

Wallace měl nepochybně hodně bujné fantazie a málo času. I když dostal skvělý nápad, nikdy ho nedotáhl k dokonalosti, valil příběh vpřed jako lokomotiva a s vypracováním zápletky, popisem prostředí či charakterů si příliš hlavu nelámal. Měl však i jinou tvář. Příběhy z „Kriminálního zápisníku J. G. Reedera“ z roku 1926 prokazují nepochybný autorův talent a nechybí jim nic, co dělá detektivní povídku dobrou. A to včetně humoru, přestože i tentokrát půjde o vyšetřování vraždy.

Victor Lorenz Whitechurch: Obraz sira Gilberta Murella

Thorpe Hazell, detektiv, který se zrodil v roce 1912, je naivně přepjatý, není nijak zvlášť inteligentní a je poněkud neohrabaný. Ale má jednu mimořádnou vlastnost – miluje vlaky a o železnici ví úplně všechno. Železniční technika, dobrodružství jízdních řádů, přesné časování v intervalech neměnné rutiny poskytovaly ostatně řadě autorů velmi atraktivní prostředí.

Victor L. Whitechurch si zajistil místo v dějinách detektivky právě tím, že mezi prvními pochopil možnosti specializace a zejména kouzlo vlaků a nádraží. Povídka Obraz sira Gilberta Murella vyšla poprvé ve sbírce „Napínavé příběhy železniční“, v češtině pak v odeonské antologii 21 detektivů v roce 1967. A samozřejmě půjde o vlakovou loupež.

Henry: Hlas trouby

Pachatele loupežné vraždy známe od začátku, stejně jako detektiva, který zločin v New Yorku vyšetřuje. Přesto to bude napínavé. A také zábavné.

František Gel: Opilý kocour

Osobnost novináře, spisovatele a překladatele Františka Gela je mimo jiné úzce spojena jak s Lidovými novinami čapkovské éry, tak i s Československým rozhlasem. Gelova detektivní povídka s toxikologickou zápletkou „Opilý kocour“ je vůbec první literárním textem, který v lednu roku 1929 tehdy osmadvacetiletý autor s úspěchem publikoval.

Eduard Fiker: Žlutý kámen

Oblíbený autor detektivních příběhu Eduard Fiker patří spolu s Karlem Čapkem a Emilem Vachkem k zakladatelům české detektivky. Přestože původně studoval technický obor, sběhl brzo k lehké múze. Působil jako houslista v divadelních orchestrech. Koncem třicátých let začal publikovat detektivní prózy ovlivněné tehdejší anglickou školou, zvláště spisovatelem Edgarem Wallacem.

Rozhlasová minihra Žlutý kámen vznikla na půdorysu Fikerovy detektivní povídky. Inspektor Skála v ní vyšetřuje neobvyklý případ krádeže vzácného briliantu, k níž vlastně nedošlo. Pachatel však spravedlivému trestu stejně neujde.