JAMU sedmdesátiletá
Janáčkova akademie múzických umění v Brně si připomíná 70. výročí založení. Škola byla ustanovena zákonem 12. září 1947. Výuka začala 1. října téhož roku.
Historii i současnost této vysoké umělecké školy připomene v Pátečním večeru na Vltavě dramaturgyně Českého rozhlasu Alena Blažejovská, která je současně docentkou na Divadelní fakultě JAMU, v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Přizvala si prorektora JAMU prof. Josefa Kovalčuka a děkana Divadelní fakulty JAMU doc. Petra Francána.
Josef Kovalčuk nás provede výroční výstavou v Divadle na Orlí. Tato hudebně-dramatická laboratoř JAMU byla otevřena roku 2012. Petr Francán přijal roli moderátora besedy čtyř porevolučních rektorů – prof. Aleny Štěpánkové-Veselé, prof. Aloise Hajdy, prof. Václava Cejpka a prof. Iva Medka.
JAMU mohla být v Brně založena díky dvěma zdrojům: Janáčkově varhanické škole a později konzervatoři, kde Leoš Janáček vedl skladatelskou Mistrovskou třídu a Vilém Kurz klavírní. Janáček usiloval o zřízení Hudební akademie už koncem 19. století, ale veřejné diskuse o reformě školství se rozběhly až po 2. světové válce.
Na podzim 1945 se uvažovalo o zřízení uměleckých akademií v Praze i v Brně. Nakonec však byla roku 1946 zřízena jen pražská AMU. Brněnské osobnosti jako Ludvík Kundera byly tímto vývojem zklamané a obrátily se na řadu měst, institucí a vysokých škol s požadavkem, aby podpořily vznik umělecké vysoké školy v Brně.
Četné podpůrné dopisy pak byly zaslány parlamentu, vládě a nakonec byla Janáčkova akademie múzických umění dekretem z 12. září 1947 skutečně zřízena. 1. října byla slavnostně otevřena v nevelké budově Janáčkovy varhanické školy na Smetanově ulici, kde je dnes Památník Leoše Janáčka.
Prvním rektorem se stal klavírista, muzikolog a hudební pedagog Ludvík Kundera – otec spisovatele Milana Kundery a strýc básníka, překladatele a editora Ludvíka Kundery. K prvním učitelům patřili např. Gracián Černušák, Váša Černý, František Kudláček, Jaroslav Kvapil, František Michálek a Rudolf Tuláček.
Čtěte takéBrněnská JAMU slaví 70 let od svého založení. Připomeňte si její slavnou historii
V říjnu 1947 byla de facto zahájena jen výuka hudebních oborů. Výuka divadelních oborů začala o rok později. Oblíbenými pedagogy se stali Rudolf Jurda, Jarmila Lázničková, Marie Waltrová, Zdeňka Gräfová, Marie Mrázková a předmět Maska, kostým, líčení vyučoval Rudolf Höger – bratr Karla Högra.
Na počátku se na JAMU vyučovalo nejen herectví a režie, ale i dramaturgie – byť jen několik let. Tehdy zde absolvoval i dramaturg a pozdější pedagog JAMU Bořivoj Srba, jehož v Brně učil tehdy mladý lektor Jan Grossman. Studovala se zde i divadelní věda, jejíž výuka byla později přesunuta na filozofickou fakultu. První inscenací, která měla premiéru na počátku roku 1949, se stalo pásmo Karla Biňovce Záleží na nás – divadelní satira řešící současné problémy. Hrálo se v pozdějším Vysokoškolském klubu na Gorkého ulici v Brně.
Pokud jde o materiální zabezpečení: v roce 1949 získala JAMU polovinu budovy někdejšího německého gymnázia na Komenského náměstí a o několik let později ji dostala do užívání celou. Vládním nařízením z roku 1951 se JAMU rozdělila na divadelní a hudební fakultu. O rok později získala škola prostor na Bayerově ulici, kde vzniklo divadelní studio Marta. Na jeho vzniku se účastí na zednických pracích podíleli i tehdejší studenti Alois Hajda, Lubomír Kostelka a Vladimír Menšík.
V roce 1959 byly obě fakulty JAMU sloučeny, ale po Sametové revoluci byly díky nové rektorce (v roce 1947 jedné z prvních studentek JAMU) Aleně Štěpánkové-Veselé opět osamostatněny. Hudební fakulta dnes sídlí na Komenského náměstí a divadelní fakulta získala neobarokní budovu na Mozartově ulici. V neorenesanční budově na Beethovenově ulici sídlí rektorát. Koleje, knihovnu a ediční středisko JAMU najdete na Novobranské ulici, kde se za původní fasádou hotelu Morava skrývá moderní budova z 90. let.
Největším bohatstvím JAMU jsou však lidé – učitelé, studenti a absolventi. Josef Kovalčuk připomíná, že se školou je spojeno Janáčkovo kvarteto, pedagogové jako hudebníci Josef Berg, Miloslav Ištvan, Jan Kapr, Jan Novák, Alois Piňos, Zdeněk Pololáník, Jiří Skovajsa (svého času děkan hudební fakulty) a divadelníci Zoja Mikotová (zakladatelka oboru výchovná dramatika pro neslyšící), Miloš Hynšt, Petr Oslzlý, Ivo Osolsobě, Antonín Přidal, Pavel Švanda, Milan Uhde.
K absolventům patří Blanka Bohdanová, Květa Fialová, Jana Hlaváčková, Eduard Cupák, Ladislav Frej, Josef Karlík, Ladislav Lakomý, Bořivoj Navrátil, Josef Somr, Jiří Štědroň.
V pozdějších letech zde vyrostly Eliška Balzerová, Věra Galatíková, Zdena Herfortová, Drahomíra Hofmanová, Dagmar Veškrnová-Havlová a Hana Zagorová, dále absolvovali Jiří Bartoška, Miroslav Částek, Miroslav Donutil, Karel Heřmánek, Jiří Pecha, Boleslav Polívka, Svatopluk Skopal, Pavel Rímský, Pavel Trávníček a mnozí další.
Na JAMU se vzdělávali i režiséři z okruhu Divadla Husa na provázku, HaDivadla a dalších experimentálních divadel Eva Tálská, Arnošt Goldflam, Vladimír Morávek, J. A. Pitínský, Zdeněk Pospíšil, Břetislav Rychlík a Peter Scherhaufer, ale i režiséři Ivo a Miroslav Krobotové či Stanislav Moša. Nedávná současnost je spojena se jmény populárních herců jako Alena Mihulová, Iva Pazderková, Jana Plodková, Jan Budař, Michal Bumbálek, Marek Daniel, Miroslav Etzler, Petr Halbrštat, Pavel Liška, Tomáš Matonoha či Josef Polášek.
Kvalitní výuka na divadelní fakultě je možná i díky tomu, že v roce 1990 se škola zásluhou rektorky Aleny Štěpánkové-Veselé rozloučila s nevyhovujícími pedagogy a bylo vypsáno výběrové řízení na více než dvacet pedagogických míst. Přibyly také nové obory jako muzikálové herectví, scénografie, rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika – zakladatelem tohoto oboru se stal Antonín Přidal. Na hudební fakultě se zase nově studuje obor jazzové interpretace nebo multimediální tvorby. K 31. prosinci 2016 studovalo na hudební fakultě 368 a na divadelní fakultě 352 studentů.
70 let JAMU připomene kniha, která bude představena veřejnosti 12. září. Výročí bude v Brně oslaveno 7. října projektem pouličního divadla Leošovy stopy a setkáním absolventů divadelních oborů. V říjnu letošního roku proběhne volba nového rektora JAMU, přejme tedy sedmdesátileté škole a její akademické obci vše nejlepší v jejím dalším působení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
