Jakuba Katalpa: Němci

Kompozičně důmyslně vystavěná próza, ve které nejde jen o detektivní pátrání vnučky po rodinném tajemství. Ústřední myšlenkou, která propojuje v dalším plánu osudy všech zúčastněných postav, jde především o ztráty – domovů, iluzí, nadějí i jistot.

Ve Schůzkách s literaturou (na stanici Vltava 9. června ve 20:00) hovoří o románu Němci. Geografie ztráty autorka Jakuba Katalpa a literární historik a publicista Vladimír Karfík. Účinkuje Jana Kubátová. V Tvůrčí skupině Plzeň připravila Petra Hynčíková. Režie Miroslav Buriánek.

Kompozičně důmyslně vystavěná próza, ve které nejde jen o detektivní pátrání vnučky po rodinném tajemství. Ústřední myšlenkou, která propojuje v dalším plánu osudy všech zúčastněných postav, jde především o ztráty – domovů, iluzí, nadějí i jistot.

Ve Schůzkách s literaturou (na stanici Vltava 9. června ve 20:00) hovoří o románu Němci. Geografie ztráty autorka Jakuba Katalpa a literární historik a publicista Vladimír Karfík. Účinkuje Jana Kubátová. V Tvůrčí skupině Plzeň připravila Petra Hynčíková. Režie Miroslav Buriánek.

Autorka si po svých experimentálních počinech tentokrát předsevzala „vyprávět jednoduše a pregnantně o obyčejných lidech“. Tři roky na knize pracovala a Němci získali zaslouženě nominaci na Magnesii Literu v kategorii próza. Ukázky z románu Jakuby Katalpy Němci. Geografie ztráty doplní v pořadu Schůzky s literaturou slovo autorky a také názor literárního publicisty Vladimíra Karfíka.

Za spisovatelkou Jakubou Katalpou jsem se rozjela k Holýšovu. Autorka žije na Západočeském venkově. Navíc na Tachovsku s rodiči trávila mnohé prázdniny právě v chalupě po Němcích. A tak není divu, že se krajina bývalých Sudet stala dějištěm jejího románu. „Ten příběh je víceméně fiktivní, až na pár drobných odboček, kdy jsem se nechala inspirovat vyprávěním jiných lidí,“ přibližuje autorka úvahy, které stály na počátky psaní Němců.

Děj románu nesený detektivní zápletkou je složený ze dvou částí. Mladá žena pátrá po osudech své babičky, kterou nikdy nepoznala. A právě příběh babičky –Kláry Rissmannové – je osou umně konstruovaného vyprávění. Mladá nezkušená učitelka z dobře situované německé rodiny přichází ve válečných letech do Čech za prací. Učí ve vesnické malotřídce. Přestože se ocitá uprostřed německy hovořící komunity, v podstatě „mezi svými“, nedaří se jí proniknout do uzavřeného společenství místních obyvatel a zůstává pouhým pozorovatelem. Jen pomalu a velmi omezeně navazuje vztahy.

„Chtěla jsem hlavní hrdinku vymodelovat jako prototyp ženy, která musí z nějakého důvodu musí opustit prostředí, které zná, a odchází někam, kde je vydána napospas osudu, okolnostem. A připadalo mi, že profese učitelky to splňuje,“ vysvětluje Katalpa. Vrstevnatý román s množstvím vedlejších postav otvírá pátrání po tom, proč žena po válce zanechala svého dvouměsíčního syna v Praze a odešla do Německa.

Je možná ironií osudu, že z názvu románu Němci navzdory autorčině záměru nakonec při vydání vypadl důležitý podtitul „Geografie ztráty“. To je totiž určující klíč k celému vyprávění.

V kompozičně důmyslně vystavěné próze nejde jen o detektivní pátrání. Ústřední myšlenkou, která propojuje v dalším plánu osudy všech zúčastněných postav, jde především o ztráty. Domovů, iluzí, nadějí i jistot.