Jakub Jan Ryba psal čistou hudbu, říká Zdeněk Klauda, iniciátor nahrávky jeho Stabat Mater
Za autora jediné skladby - České mše vánoční - je neprávem považovaný Jakub Jan Ryba. Jeho skladatelský odkaz je ale mnohem pestřejší. Vydavatelství Nibiru publishers přichází s nahrávkou jednoho z nejvýznamnějších Rybových duchovních děl, a tím je Stabat Mater.
Vydání nahrávky inicioval dirigent Zdeněk Klauda, který ji společně se svým souborem L´armonia terrena a s mezinárodními sólisty, také realizoval. „Jedná se určitě o dílo spíše pozdějšího charakteru,“ zařazuje Zdeněk Klauda Stabat Mater do kontextu autorova díla, „napsal ji deset let před svou smrtí a jedná se o dílo naprosto nezařaditelné, protože, i když se musím přiznat, že neznám všech asi 400 zachovaných Rybových skladeb, z toho, co znám, tato skladba je rozhodně nejlepší kompozice, kterou se mu povedlo vytvořit.“
Z velice rozsáhlého díla (asi 1 500 skladeb) se dodnes zachovala pouze menší část, v případě hudby duchovní okolo 400 skladeb, z hudby světské pak jen nepatrné torzo. I tak je možno hudební odkaz Jakuba Jana Ryby považovat za pozoruhodný. Zkomponoval desítky árií, pastorel a dalších drobnějších skladeb určených pro chrám, dále 89 mší, ale i rozsáhlé, a na svou dobu v mnohém progresivní kompozice.
Jakub Jan Ryba ji složil v roce 1805 a jedná se o vrcholné a možná nejzávažnější dílo jeho tvorby. Ke kompozici ho podnítil přítel František Křepelka, tehdejší ředitel kůru u sv. Bartoloměje v Plzni. Ryba si tohoto díla jistě velmi vážil, neboť je zmínil, jak ve svém „Denníku rodinném“, tak ve veršovaném životopise z roku 1806. Dílo bylo věnováno radnímu Františku Mattasovi, dohlížejícímu na hudbu v plzeňských chrámech.
Skladba, která vyniká skvělou instrumentací, byla určena pro vyspělý plzeňský kůr s vynikajícími pěvci a hudebníky, s jehož vysokou interpretační úrovní Ryba počítal. „Já si myslím, on pravděpodobně v tu chvíli prostě tvořil, psal čistou hudbu a nebral ohledy na nic a na nikoho. Tak, myslím, že to bylo spíš, než že by počítal s konkrétními sólisty, protože ty nároky jsou téměř vyrovnané na všechny čtyři sólisty a pochybuji, že by tak zevrubně znal hudebníky a pěvce plzeňského kúru, aby jim to psal ´na tělo´,“ zamýšlí se Zdeněk Klauda. Podle Rybových vlastních slov bylo zkomponováno za šest týdnů právě v době, kdy „zápasil se svým obvyklým neduhem“. I když neznáme přesné projevy Rybovy nemoci, která byla patrně psychického rázu a znemožňovala mu vykonávat práci ve škole, můžeme předpokládat, že mu jeho změněný duševní stav umožnil dotknout se až samé hranice vlastních kompozičních možností.
![Stabat mater Jakuba Jana Ryby 03739948.jpeg](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles//public/images/03739948.jpeg?itok=_End82lw)
Je paradoxem, že se toto monumentální duchovní dílo dosud nedočkalo četnějších provedení. Jeho notový materiál byl vydán až v roce 2015, kdy ho vytvořil Jakub Hrubý, a o rok později vzniká tato jeho vůbec první veřejnosti dostupná nahrávka. Na novém CD se kromě dirigenta Zdeňka Klaudy podíleli sólisté Simona Šaturová, Markéta Cukrová, James Kryshak a Adama Plachetka se sborem Martinů Voices a orchestrem L´armonia terrena. Nahráno bylo v Praze 31. srpna až 2. září 2016 v pražském kostele sv. Anny (Pražská křižovatka).
Autor využil všech hudebních prostředků své dobySekvence Stabat Mater s největší pravděpodobností oslovovala Jakuba Jana Rybu velmi naléhavě, proto na rozdíl od většiny skladatelů své doby zhudebnil tento text hned třikrát. Dvakrát tak učinil na český překlad a roku 1805 zkomponoval rozsáhlé a náročné Stabat Mater pro soprán, alt, tenor, bas, smíšený sbor a orchestr na latinský originál. Text rozčlenil do dvanácti hudebních částí, přičemž každému ze sólistů svěřil po jedné árii, tenoristovi a basistovi pak po jednom doprovázeném recitativu. Dále jsou zde dva sólové kvartety, dvě sborová čísla, duet sopránu a altu, tercet pro soprán, alt a tenor a tomu všemu předchází závažná, dramatická instrumentální předehra. Co se týče hudebních prostředků, uvádí Zdeněk Klauda: „V podstatě vyčerpal veškeré prostředky, které v té době měl k dispozici. Jednak je tam samozřejmě patrný odkaz pozdního baroka, jsou tam patrné veškeré v té době známé prostředky hudebního klasicismu a už jsou tam znatelné výhledy do hudebního romantismu, do raně romantických obzorů.“
![James Kryshak, Adam Plachetka, Markéta Cukrová a Simona Šaturová 03739949.jpeg](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles//public/images/03739949.jpeg?itok=5Oe3j20a)
Simona Šaturová k nahrávce Rybovy Stabat Mater řekla: „Tenhle projekt je už mé druhé nahrávání se Zdeňkem Klaudou a protože vím, že vždy přichází se zajímavými nabídkami, byla jsem ale překvapená, protože samozřejmě člověk zná Rybovu Českou mši vánoční a part ve Stabat Mater je nesmírně náročný a v ničem si nezadá s Mozartem nebo s Myslivečkem. Bylo to pro mne velice zajímavé, že takto krásná věc byla dlouho zapomenutá a jsem nesmírně šťastná, že jsme ji mohli znovu oživit.“