Jakub Arbes: Newtonův mozek. Rozhlasová hra podle romaneta klasika české prózy
Rozhlasová hra vypráví o dvou přátelích, eskamotérství, putování v čase, o vědě, ale i o věčné náchylnosti lidského rodu k válkám a násilí. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Rozsáhlým a mnohotvárným dílem obohatil českou literaturu Jakub Arbes (1840–1914). Byl vynikajícím žurnalistou a publicistou, jako kritik, historik, překladatel a dramaturg Prozatímního divadla měl velký podíl na divadelním životě své doby. Rozluštil deník Karla Hynka Máchy, k jehož dílu choval celoživotní obdiv. Byl velmi vnímavý k otázkám sociální nespravedlnosti a svým prozaickým dílem toužil přispět k lepšímu životu nejchudších vrstev společnosti.
Nejzajímavějším útvarem, pro který je dnes Jakub Arbes především vyhledáván a čten, je ovšem jeho romaneto. Termín, který mladému začínajícímu literátovi poradil sám Jan Neruda, označuje obsáhlejší povídku spojující tajuplné, dobrodružné a vědecko-fantastické motivy. Děj většinou vychází z neobvyklého nadpřirozeného jevu, pro který svědci jen obtížně hledají racionální vysvětlení, často mívá až hororový nádech. K neznámějším patří Svatý Xaverius, Ďábel na skřipci, Sivooký démon nebo Ukřižovaná. A také Newtonův mozek (1877), dílo, pro které bývá Jakub Arbes řazen i mezi zakladatele české sci-fi literatury.
Související
-
Jakub Arbes: Svatý Xaverius
Pravděpodobně nejslavnější romaneto Jakuba Arbese poprvé vyšlo v roce 1873 v literárním týdeníku Lumír.
-
Jakub Arbes: Zbožný Tomáš
Hrdiny všech povídek jsou figurky z pražského Smíchova, časově zasazené do let 1830–1850.
-
Kde jsou Košíře? Košíře sociální, jak je vidí Arbes, Čapek a Poláček
O literárně-geografické hermeneutice, smrtelném objetí Smíchova a nejasných hranicích. Literární procházky pražskou čtvrtí připravil Martin C. Putna.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
