Jako kdyby mluvila. Barokní flétna má tolik možností, že na ni hraju hudbu od renesance po klasicismus, říká Jana Semerádová

Hudbu studovala na konzervatoři a později i na Filozofické fakultě, provozuje ji v rámci souboru Collegium Marianum, který se soustředí na interpretaci hudby 17. a 18. století, a také připravuje její přehlídku pro široké publikum. Jméno flétnistky a dramaturgyně Jany Semerádové je úzce spjaté s Letními slavnostmi staré hudby, které v Praze potrvají až do 5. srpna. Festival před dvaadvaceti lety spoluzakládala se svou sestrou Markétou. „Podnětem byla tehdejší velká výstava Sláva barokní Čechie. Cítily jsme potřebu uspořádat v Praze hudební přehlídku s vysokou kvalitou, to, co se tu tehdy nabízelo, byla totiž nabídka turistického charakteru. Neměla takovou úroveň, jakou bychom chtěly slyšet,“ vzpomíná.

Jana Semerádová, vedoucí souboru Collegium Marianum|foto:Petra Hajská

Letošní ročník má motto Nobilitas. Posluchači si tak na různých místech Prahy užijí hudbu, která v sobě nese vznešenost, ušlechtilost a kultivovanost, hudbu, již v minulosti poslouchala vyšší šlechta. Nejde přitom jen o melodie italského středověku, španělské renesance nebo francouzského baroka, ale i o písně irské. Právě na ně Jana Semerádová upozorňuje. „Interpretaci irské hudby se paralelně s barokní flétnou věnuje Anna Besson, v zahradách Trojského zámku uslyšíme písně, které se v 18. století zpívaly nejen v nižších vrstvách, ale i ve vrstvách šlechtických. Skladba Aileen Aroon je tak populární, že se zpívá dodnes, i Händel kdysi řekl, že kdyby napsal jen ji, byl by spokojen,“ konstatuje Semerádová.

Leçons de Ténèbres – Jana Semerádová, Collegium Marianum – Barokní podvečery 15. 3. 2018|foto:Petra Hajská

Ve Vizitce mluvila detailněji o místech, na nichž se letos Letní slavnosti konají, o důležitosti osobního kontaktu se zahraničními soubory, o své lásce k baroknímu tanci i o radosti z možnosti „vyblbnout se“ v rámci koncertů komorního charakteru, které hrává se souborem Collegium Marianum.

Collegium Marianum|foto:Collegium Marianum

Jana Semerádová dnes patří mezi špičkové hráčky na barokní flétnu, jejíž možnosti ji uhranuly už na konzervatoři. V rozhovoru vysvětlila, jak se zvuk tohoto nástroje liší od zvuku klasické příčné flétny. „To, že barokní flétna mluví, mi přijde tak přirozené, že jsem u ní zůstala a hraju na ni hudbu od renesance až po klasicismus.“ Čas od času si ale střihne i moderní hudbu, nejčastěji francouzské skladby z konce 19. století. Chystá se také na muziku zcela soudobou, hrát bude skladby napsané přímo jí na tělo.