Jaké významové vrstvy nabízí architektura sídlišť a jak se na ně můžeme dívat dnes?

11. červenec 2020

Jsou sídliště konzervy minulosti, nebo architektonicky a urbanisticky nápadité celky? Koncepce Ďáblic se inspiruje sídlištní výstavbou u nás i v cizině.

Obálka knihySídliště Ďáblice. Architektura pro lidi

Hostem ArtCafé byl člen spolku Přátelé sídliště Ďáblice a také jeden z editorů knihy Sídliště Ďáblice: Architektura pro lidi, Ondřej Tuček. Kniha, kterou vydal přímo tento spolek, získala v rámci soutěže o nejkrásnější českou knihu ocenění Unie grafického designu a velice poutavě představuje čtenářům jak historii sídliště, tak i význam architektonické a urbanistické práce jeho tvůrců. Jde o další z publikací, které se snaží přitáhnout pozornost ke kvalitám sídlišť, a navazuje tak v tomto duchu i na publikace Paneláci 1 a Paneláci 2.

Individualizace návrhů i jednotlivých domů versus uniformita stavební výroby

Panelová sídliště se u nás dlouho považovala za typický produkt reálně-socialistického režimu a jsou spojována s negativním obrazem bydlení. Ve skutečnosti se po druhé světové válce stavěla na celém světě, bez ohledu na politický systém, a zahraniční historici moderní architektury jim dnes věnují mimořádnou pozornost.

Čtěte také

Právě ďáblické sídliště je třeba vedle brněnského sídliště Lesná nebo kladenského sídliště Sítná reprezentantem tzv. krásné nebo humanistické fáze sídlištní výstaby, která je ukotvena v 60. letech. „Ďáblice jsou produktem určitého poučení výstaveb u nás i v cizině. Pro tehdejší dobu byla typická potřeba rychlé výstavby pro velký počet lidí,“ dodal architekt Ondřej Tuček a uvedl, že autoři pozdějších sídlišť už vnímali projekty více v širším kontextu a v celé šíři potřeb lidí. Klíčové proto byly architektonické soutěže, ve kterých mohli tvůrci nabídnout více. Současnou otázkou je jejich změna. Je potřeba to brát jako příležitost povýšení prostředí do budoucnosti. 

Sídliště Ďáblice

Procházka po sídlišti s ponorem do jeho minulosti

Čtěte také

Druhý host ArtCafé, vystudovaný architekt a sochař, Vojtěch Rada, se více věnuje designu her než budov. V pořadu představil svůj pohled na sídliště, které ztvárnil v počítačové hře Mlha. Ta je součástí instalací pro festival m3 umění v prostoru na vršovickém sídlišti Vlasta. Jeho dílo je založeno na procházce po sídlišti, během které se promíchávají historické události. „Ve hře můžeme nahlédnout třeba do zábavního parku Eden z 30. let. V mlze vidíme i něco, co bychom vidět nechtěli, nebo co bychom si přáli vidět.“

Hudbu inspirovanou architekturou sídlišť pro pořad vybíral Pavel Zelinka.

Spustit audio

Související