Existuje české město, kde nestojí panelák? Výstava představuje 73 sídlišť ve 14 krajích
Sály Uměleckoprůmyslového musea aktuálně zaplnily výstavní panely, modely, fotky a grafy. Představují se tu výsledky pětiletého výzkumného projektu Paneláci aneb Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí.
Nejrozšířenější a nejtypičtější hromadná výstavba 50. až 80. let na našem území, to jsou sídliště. Bydlí v nich odhadem tři milióny Čechů. Celou republiku projel a prozkoumal početný tým odborníků – historici umění, ale i antropolog, socioložka, či odborník na památkovou péči. Výsledkem je online platforma s mapou nabitou informacemi, několik knih, putovní výstava v každém kraji a aktuálně i velká, souhrnná prezentace v Uměleckoprůmyslovém museu.
Paneláky najdete všude, sídliště se stavěla i na venkově
Lucie Skřivánková, vedoucí celého badatelského týmu, se o panelová sídliště zajímá dlouhodobě, a coby kurátorka UP musea požádala o grant. Povedlo se a práce mohla v roce 2013 začít. „Doufáme, že se nám podařilo za těch pět let ukázat, že nejsou všechna panelová sídliště stejná, že jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Za řadou z nich stojí výjimeční architekti, někteří ještě z té meziválečné generace – protože my jsme vývoj sídlišť sledovali už od toho poválečného období,“ popisuje výsledky své práce Lucie Skřivánková.
Nechtěli jsme nic lakovat na růžovo, ale celý fenomén důkladně prozkoumat
Na výstavě, která nese název Bydliště: panelové sídliště, a potrvá v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze od 25. ledna do 20. května 2018, se jako architekt výstavy podílel výtvarný umělec Tomáš Džadoň, sám často pracující s estetikou i významem paneláků. „Já mám s paneláky rozhodně osobní vztah, říkám, že jsem se v paneláku narodil, že to je můj rodný dům. Vyrůstal jsem na sídlišti v Popradě s výhledem na Tatry. Ten prostor mě formoval – a to není zkušenost jen moje, ale celé mojí generace,“ dodává.
V době, kdy se do módy dostává architektura a design 70. a 80. let by se mohlo zdát, že projekt Paneláci hraje na nostalgickou strunu. Jak ale vysvětluje Eva Novotná, není to tak docela pravda: „My jsme to nechtěli lakovat na růžovo, ani prvoplánově rehabilitovat. Chtěli jsme tento druh výstavby zmapovat a zasadit to téma celé do širšího kontextu – ať už státní aparatury, administrativy i vývoje. Není to obhajoba sídlišť, ale snaha seriózně ukázat jejich pozadí – proč vznikly a z čeho vycházela i ta jejich vizualita.“
Celý záznam pořadu včetně dalších hostů a hudby podle výběru Dominika Gajarského si můžete poslechnout zde:
Související
-
Paneláky: Brutalistní krása, nebo bydlení za trest?
Ve Švýcarku, Anglii nebo Berlíně se do nich stěhují umělci a vystylovaní intelektuálové, u nás je bydlení "na sídláku" stále spíše demodé. Změní se to za pár let? Z...
-
Tomáš Džadoň
Slovenský umělec a absolvent ateliéru Jiřího Příhody na AVU, Tomáš Džadoň (*1981, Poprad), se ve své práci vypořádává především s dědictvím sídlištní zástavby a rei...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
