Jak si rozumí kultura a industriál? Podívejte se na film a nechte se vést mapou
Grantový projekt, který zkoumá adaptaci průmyslového dědictví na nové kulturní a komunitní využití, přišly představit Petra Boudová a Veronika Kastlová z Fakulty architektury ČVUT v Praze.
„Zhruba před deseti lety bylo industriální dědictví chápáno spíš v mezních polohách. Buď se mluvilo o brownfieldech, které se zkoumaly z environmentálního a urbanistického pohledu, nebo se pozornost věnovala pouze jednotlivým objektům. Cílem našeho projektu je odpovědět na otázku, zda jsou industriální objekty s novou náplní skutečně ekonomickým motorem a zda opravdu vytvářejí v místě, kde stojí, nové vztahy,“ říká Petra Boudová, hlavní řešitelka grantu Průmyslové dědictví v ohnisku kulturní krajiny.
Nepřepálit začátek a vydržet
V rámci tříletého grantu, který probíhá ve spolupráci s Výzkumným centrem průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze, doposud vznikla mapa dokumentující kulturní počiny v industriálních areálech v Česku a dokument Industriály v režii Veroniky Kastlové. V něm vystupují mimo jiné iniciátoři projektů jako je plzeňská alternativní scéna Moving Station, výstavní a komunitní prostory Perla ve Vraném nad Vltavou, anebo lidé okolo postupně se rodícího kulturní centrum ve věži Zauhlovačka ve Vratislavicích nad Nisou.
„Osobnosti a jejich projekty jsme do dokumentu vybírali podle časovosti. Zpětně se ukázalo, že projekty, které byly tehdy aktuální, anebo měly podle nás potenciál do budoucna, trochu přepálily počáteční nadšení,“ přibližuje Kastlová a dodává, že snaha zachránit a oživit bývalý průmyslový prostor, může někdy člověka i existenčně ohrozit, jako se to stalo v případě Kotelny v Chrastavě.
Stopy mizí
Fenomén objevování specifické atmosféry průmyslového dědictví je u nás poměrně mladý a své kořeny má v 90. letech. „Byli to právě umělci, kdo dokázali jako první odhalit poetiku industriálních prostor. A když pak téma záchrany těchto objektů začalo být důležité, vyplula na povrch i industriální nostalgie. Musíme si totiž uvědomit, že industriální éra byla vlastně strašně krátká. Teď její stopy mizí, a proto je důležité toto dědictví podporovat,“ dodává Boudová.
Chtěli jsme ukázat různé přístupy k projektům v industriálních objektech a upozornit na to, co zbyde po nás. Co bude třeba se všemi těmi prázdnými obchodními domy.
Veronika Kastlová
Kdo byli průkopníci záchrany a oživování průmyslového dědictví a jak se projektům daří dnes? A je oživování průmyslových staveb jen krátkodobý trend, který za chvíli opadne? Poslechněte si celý rozhovor. Hudební doprovod věnovaný mimo jiné připomínce pěti let od úmrtí amerického zpěváka Lou Reeda připravil Michal Pařízek.
Související
-
Nová perla. Alternativní národní galerie vystavuje neoficiální kulturu v site-specific kontextu
Klíčové osobnosti projektu popisují okolnosti vzniku industriálního prostoru ve Vraném nad Vltavou, aktuální dění i aktivity přidruženého nakladatelství Divus.
-
Ladislav Zikmund-Lender: Ochrana kulturního dědictví se neobejde bez občanské neposlušnosti
Jako historik umění se zaměřuje na architekturu 19. a 20. století a nedokáže si představit, že by se neangažoval ve veřejných kauzách.
-
Transgas, Parkhotel nebo Kotvu oceníme plně až za padesát let. Co s nimi ale dělat teď?
V roce 1978 byla dokončena stavba pražského Transgasu, po čtyřiceti letech začíná jeho demolice. Jak se v Česku vede památkám z 60. a 70. let?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka