Jak se svět odráží v nás a my v něm? Nejhlouběji jsme mraky. Měníme se
Máte chuť položit si nevšední otázku a hledat odpovědi mezi mraky, při běhu krajinou nebo v terénu vlastního těla? Nabízíme příležitost, tři krátká filozofická zastavení.
Profesor a svého času hydrometeorolog Miroslav Petříček se zastavuje u pohledu na plující a měnící se oblaka. A formuluje myšlenky, s nimiž se člověk při pohledu na nebe může obracet sám k sobě. „Nejhlouběji jsme mraky. Měníme se. Čelíme věcem, které nedokážeme předvídat. A leckdy nedokážeme předvídat ani sami sebe,“ podotýká filozof Miroslav Petříček.
Petr Prášek se věnuje zejména francouzské fenomenologii a dílu Gillesa Deleuze. Přináší zamyšlení nad tím, co má společného mistrovská přihrávka ve fotbale s malířským uměním. Hledá spojnice mezi vynikajícím sportovcem a umělcem. Vykresluje také postavu běžce, který se při rytmickém pohybu terénem stává svým vlastním pohybem. „Je potřeba zapomenout na to, kdo jsem, jak daleko mám ještě běžet a oddat se běhu samému. Pak se mi najednou běží dobře,“ popisuje Petr Prášek.
Markéta Jakešová se zabývá otázkami těla, francouzskou fenomenologií a takzvanou Actor-Network Theory. Všímá si rozmanitosti identit a podob, kterých naše těla nabývají. „Když procházím dnem nebo i životem, tak se podstata mého těla určitým způsobem mění. Tělo může být chvíli nástrojem, může se stát uměleckým objektem nebo i zátěží,“ zmiňuje Markéta Jakešová. Považuje za zajímavé si všímat, co se děje jinak, když se učíme něčemu novému, a zdůrazňuje, že i my jsme součástí neustálých změn světa. Což je v jistém smyslu skvělá zpráva, dává nám to prostor učit se, hledat, objevovat, neustále se ptát, po sobě, po svém místě ve světě – v podnebesí.
10. července si připomínáme 150 let od narození francouzského spisovatele Marcela Prousta. Titul jeho monumentálního díla Hledání ztraceného času volně inspiroval i krátkou sérii rozhovorů, která hledá otázky a podněty, jež vycházejí ze všední zkušenosti.
Související
-
Jak se prožitá bolest vpisuje do lidských těl, šperků nebo barokních plastik?
Mohou nás gesta barokních soch dovést k soucitné meditaci? Je bolest dar? Jakou zprávu o bolesti a radosti našich dní nesou nákrční hodinky z konce 16. století?
-
Umění rozumět sobě i druhým. Aktivně se milovat s moudrostí lze skrze text, hru i skupinový rozhovor
Způsob, jak člověk přemýšlí a komunikuje, je podmíněný řadou faktorů. Schopnost myslet může obohatit rozhovor, hra i pozornost věnovaná tomu, jak se jedinec zrovna cítí.
-
Zahrada je místo, které nás očišťuje. Můžeme v ní navazovat i mezidruhová přátelství
Zahrada je místo, kde se potkává tvůrčí síla lidí a rostlin. Pro mnohé je místem oddechu. Zároveň je i prostorem, o který je třeba aktivně pečovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
