Jak se prožitá bolest vpisuje do lidských těl, šperků nebo barokních plastik?

Detail sochy Krista, která se původně nacházela v kaplích v aleji na Hoře Matky Boží v Králíkách, dnes uloženo ve Vraclavi v kostele sv. Mikuláše (spadá pod muzeum ve Vysokém Mýtě).|foto:Tereza Říhová

V lednu 2021 se odehrála Konference Ústavu pro dějiny umění FF UK s titulem Bolest. Na konferenci promluvili i dva hosté únorového ArtCafé, Petra Matějovičová, kurátorka Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM), a kunsthistorička Tereza Říhová. Říhová se věnuje dějinám a teorii umění na Masarykově univerzitě a na Západočeské univerzitě v Plzni, tématu bolesti se dotýká skrze fenomén Svatých schodů v Čechách a na Moravě, její badatelský zájem vzbuzuje zejména barokní sochařská výzdoba těchto míst. „Svaté schody se nám snaží zpřítomnit utrpení Krista při jeho pašijích,“ shrnuje v kostce Říhová a v dalším popisu polychromovaných barokních plastik mimo jiné zmiňuje výrazy bolesti, smutku nebo lehce škodolibého smíchu, které se tehdejším tvůrcům podařilo vetknout do hmoty.

Šperk může hovořit například o naší fyzické pomíjivosti.
Petra Matějovičová

Petra Matějovičová působí v UPM jako vedoucí kurátorka sbírky kovů a různých materiálů a kurátorka sbírky drahých kovů a různých materiálů. Na šperk pohlíží napříč časoprostorem – z této intimní kapitoly lidské tvořivosti dokáže destilovat a syntetizovat pozoruhodné poznatky. Matějovičová o šperku hovoří také jako o velice malém objektu, který ve spojení s tělesností nositele přináší velmi široké spektrum možností a významů, v ArtCafé se zastavuje například u nákrčních hodinek z 16. století, které má ve sbírkách UPM.

Alej na Hoře Matky Boží v Králíkách, ze které se v mlze objevuje samotné poutní místo|foto:Tereza Říhová

Kulturní postoje se ve vztahu k bolesti liší, tělo je jejím hlavním jevištěm.
Martin Soukup

Třetí host, antropolog a kulturolog Martin Soukup, se k tématu bolesti vztahuje přes rozmanité kulturní zvyklosti, ať už tuzemského či dálného charakteru. Část jeho profesního zájmu se vtělila i do publikace Tělo 2.1: bolest v proměnách času a kultur, která ukazuje, jak se přístupy k bolesti mění napříč kulturami i časem. Kniha, na které se podíleli další čtyři autoři, vyšla v roce 2019. „V některých společnostech a kulturách se lidé bolesti vyhýbají, tak je tomu primárně i v té naší. Jinde je bolest spojována se vstupem dospělosti, někde je vyhledávána jako cesta k bohu,“ uvádí příklady rozmanitého chápání bolesti Martin Soukup.