Jak se prožitá bolest vpisuje do lidských těl, šperků nebo barokních plastik?
Mohou nás gesta barokních soch dovést k soucitné meditaci? Je bolest dar? Jakou zprávu o bolesti a radosti našich dní nesou nákrční hodinky z konce 16. století?
„Pod jizvami dýcháme, naše kosti jsou zmrzlé, mé srdce je rubínové a svítí, vdechuji město, vydechuji krásu…“ zpívá v písni And My Heart Goes On Melanie de Biasio. Tuto píseň spolu s dalšími skvosty z výběru hudební dramaturgyně Elišky Vidomus najdete v kompletním záznamu pořadu na konci článku.
V lednu 2021 se odehrála Konference Ústavu pro dějiny umění FF UK s titulem Bolest. Na konferenci promluvili i dva hosté únorového ArtCafé, Petra Matějovičová, kurátorka Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM), a kunsthistorička Tereza Říhová. Říhová se věnuje dějinám a teorii umění na Masarykově univerzitě a na Západočeské univerzitě v Plzni, tématu bolesti se dotýká skrze fenomén Svatých schodů v Čechách a na Moravě, její badatelský zájem vzbuzuje zejména barokní sochařská výzdoba těchto míst. „Svaté schody se nám snaží zpřítomnit utrpení Krista při jeho pašijích,“ shrnuje v kostce Říhová a v dalším popisu polychromovaných barokních plastik mimo jiné zmiňuje výrazy bolesti, smutku nebo lehce škodolibého smíchu, které se tehdejším tvůrcům podařilo vetknout do hmoty.
Šperk může hovořit například o naší fyzické pomíjivosti.
Petra Matějovičová
Petra Matějovičová působí v UPM jako vedoucí kurátorka sbírky kovů a různých materiálů a kurátorka sbírky drahých kovů a různých materiálů. Na šperk pohlíží napříč časoprostorem – z této intimní kapitoly lidské tvořivosti dokáže destilovat a syntetizovat pozoruhodné poznatky. Matějovičová o šperku hovoří také jako o velice malém objektu, který ve spojení s tělesností nositele přináší velmi široké spektrum možností a významů, v ArtCafé se zastavuje například u nákrčních hodinek z 16. století, které má ve sbírkách UPM.
Kulturní postoje se ve vztahu k bolesti liší, tělo je jejím hlavním jevištěm.
Martin Soukup
Třetí host, antropolog a kulturolog Martin Soukup, se k tématu bolesti vztahuje přes rozmanité kulturní zvyklosti, ať už tuzemského či dálného charakteru. Část jeho profesního zájmu se vtělila i do publikace Tělo 2.1: bolest v proměnách času a kultur, která ukazuje, jak se přístupy k bolesti mění napříč kulturami i časem. Kniha, na které se podíleli další čtyři autoři, vyšla v roce 2019. „V některých společnostech a kulturách se lidé bolesti vyhýbají, tak je tomu primárně i v té naší. Jinde je bolest spojována se vstupem dospělosti, někde je vyhledávána jako cesta k bohu,“ uvádí příklady rozmanitého chápání bolesti Martin Soukup.
Vybrané příspěvky z Konference Ústavu pro dějiny umění FF UK Bolest by měly být během roku 2022 publikovány ve sborníku Acta Universitatis Carolinae.
Hudbu vybrala: Eliška Vidomus
Související
-
Bolest je stále vnímaná jako vstupenka do komunity vysokého umění, říká tanečnice Miřenka Čechová
Jako hledání toho, kým a čím byla, než se jí narodil syn, vnímá Miřenka Čechová svůj román Baletky o krutém světě klasického baletu.
-
Ve vězení vám z identity zbyde jen tělo. I to je důvod, proč se vězni často tetují, říká etnoložka
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Alena Lochmannová detailně hovoří o knize Tělo za katrem, o vlastním tetování, o dalších výzkumných plánech týkajících se sebevražd.
-
Bolest je dar. S kulturním antropologem Martinem Soukupem o významu utrpení
„Bolest jde chápat jako dar, je důležitá pro náš život, abychom dokázali vnímat vlastní tělo i co se s námi děje,“ říká antropolog a kulturolog Martin Soukup.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
