Zahrada je místo, které nás očišťuje. Můžeme v ní navazovat i mezidruhová přátelství

„Zahrada je prostor, který člověk nějakým způsobem vymezil. Jsou tam jasně dané hranice a uvnitř nich je tento prostor kultivovaný,“ řekla v pořadu ArtCafé zahradní architektka Helena Pánková. A v kontextu svého oboru dodala: „Zahrada není příroda, zahrada je kultura.“ Na otázku, kde hledat dobrý příklad praxe ze svého oboru, Pánková doporučila návštěvu Čelakovského sadů, které leží v okolí Národního muzea. „Je to perla Prahy 1. Budete překvapeni, co může vzniknout mezi dvěma dálnicemi.“

V dobře opečovávané zahradě člověk formuje přírodní síly, zároveň s tím naslouchá jejich potřebám a životní dynamice|foto:Helena Pánková

Kde se dobře daří rostlinám, tam se dobře cítí i lidé.
Helena Pánková

Propojením kulturních a přírodních sfér se ve své tvorbě zabývá i Petra Skořepová, umělkyně a zakladatelka Artbiom.cz – platformy, kde se setkává současné umění a ekologie. „Hledám paralely mezi člověkem a rostlinami,“ zmínila Skořepová během rozhovoru. Tématu rostlin vztaženému ke světu lidí se věnovala i ve svém rozměrném reliéfu s název Eva. Tento objekt, pracující s tématem znovuzrození i s příběhy rostlinné říše, je do 25. července 2020 vystaven na skupinové výstavě Morfologie, kterou přináší zlínská galerie Kabinet T.

„Eva hovoří o potřebě vnitřní transformace lidství směrem k mezidruhovému soucitu, pochopení a respektu,“ říká Petra Skořepová o svém díle, nyní visícím na zdi galerie Kabinet T. |foto:archiv Petry Skořepové

„Vztah rostlin a lidí je oboustranný. Jsem zastáncem názoru, že my kultivujeme rostliny a rostliny zároveň kultivují nás,“ zdůrazňila Petra Skořepová jeden z principů své tvorby. 

Zahrada je pro mě inspirací i místem sebereflexe.
Petra Skořepová 

O dlouhotrvajícím vztahu k dědictví, kde se mísí záměry zahradních architektů s přírodními sílami hovořil i Jan Holub, který působí jako vedoucí údržby zahrad zámku Libochovice.  „To, co nám naši předkové zanechali, bychom měli dále zachovávat. Ať už to jsou stavby, předměty nebo zahrady, na které občas zapomíná,“ řekl Jan Holub.

V okolí Státního zámku Libochovice se rozkládá půvabná francouzská zahrada|foto:archiv Zámku Libochovice

Zámecká zahrada, o kterou Jan Holub pečuje, byla založena v barokním francouzském stylu před třemi sty lety. Od té doby prošla řadou změn. Dnes v rámci zámeckého areálu najdeme i přírodně-krajinářský park s prastarými stromy, které mimo jiné skýtají i útočiště řadě živočichů. „Zahrady mohou přebírat roli posledních ostrůvků divočiny,“ upozorňuje na lehký paradox dnešních dní Jan Holub.