Zahrada je místo, které nás očišťuje. Můžeme v ní navazovat i mezidruhová přátelství
Zahrada je místo, kde se potkává tvůrčí síla lidí a rostlin. Pro mnohé je místem oddechu. Zároveň je i prostorem, o který je třeba aktivně pečovat.
„Zahrada je prostor, který člověk nějakým způsobem vymezil. Jsou tam jasně dané hranice a uvnitř nich je tento prostor kultivovaný,“ řekla v pořadu ArtCafé zahradní architektka Helena Pánková. A v kontextu svého oboru dodala: „Zahrada není příroda, zahrada je kultura.“ Na otázku, kde hledat dobrý příklad praxe ze svého oboru, Pánková doporučila návštěvu Čelakovského sadů, které leží v okolí Národního muzea. „Je to perla Prahy 1. Budete překvapeni, co může vzniknout mezi dvěma dálnicemi.“
Kde se dobře daří rostlinám, tam se dobře cítí i lidé.
Helena Pánková
Propojením kulturních a přírodních sfér se ve své tvorbě zabývá i Petra Skořepová, umělkyně a zakladatelka Artbiom.cz – platformy, kde se setkává současné umění a ekologie. „Hledám paralely mezi člověkem a rostlinami,“ zmínila Skořepová během rozhovoru. Tématu rostlin vztaženému ke světu lidí se věnovala i ve svém rozměrném reliéfu s název Eva. Tento objekt, pracující s tématem znovuzrození i s příběhy rostlinné říše, je do 25. července 2020 vystaven na skupinové výstavě Morfologie, kterou přináší zlínská galerie Kabinet T.
„Vztah rostlin a lidí je oboustranný. Jsem zastáncem názoru, že my kultivujeme rostliny a rostliny zároveň kultivují nás,“ zdůrazňila Petra Skořepová jeden z principů své tvorby.
Zahrada je pro mě inspirací i místem sebereflexe.
Petra Skořepová
O dlouhotrvajícím vztahu k dědictví, kde se mísí záměry zahradních architektů s přírodními sílami hovořil i Jan Holub, který působí jako vedoucí údržby zahrad zámku Libochovice. „To, co nám naši předkové zanechali, bychom měli dále zachovávat. Ať už to jsou stavby, předměty nebo zahrady, na které občas zapomíná,“ řekl Jan Holub.
Zámecká zahrada, o kterou Jan Holub pečuje, byla založena v barokním francouzském stylu před třemi sty lety. Od té doby prošla řadou změn. Dnes v rámci zámeckého areálu najdeme i přírodně-krajinářský park s prastarými stromy, které mimo jiné skýtají i útočiště řadě živočichů. „Zahrady mohou přebírat roli posledních ostrůvků divočiny,“ upozorňuje na lehký paradox dnešních dní Jan Holub.
Pořad připravila Tereza Lišková, hudbu vybral Pavel Klusák.
Související
-
Krajina jako součást introvertního a privátního prostoru. Projděte se domy architekta Rina Leviho
Fenomén brazilského modernismu poloviny minulého století žije v projektech architekta Rina Leviho, jednoho z nejvýraznějších představitelů moderní architektury Sao Paula.
-
Pražské zahrady. Historické oázy klidu ukryté v centru Prahy
Nejen v létě hledají mnozí v Praze úkryt před ruchem velkoměsta, místa, kde na ně dýchne klid a příroda. V pražském centru několik takových zelených zákoutí najdeme.
-
Objevte, jak les prorůstá do umění, do měst i do našeho nitra
Les je v tyto časy místem, kam často vyrážíme za klidem. Les je ale i místem inspirace. Poslechněte si, kdo v lese tvořil, nebo jak lze přinést les do města.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
