Jak se navrhuje koncertní a divadelní sál přímo v srdci renesančního zámku?
Jak se dá propojit freska s šedesáti tunami železa, aby to vypadalo jako křehká krajka? To se dozvíte z rozhovorů se scénografem Davidem Bazikou a s architektem Josefem Pleskotem, kteří stáli u zrodu SmetaNOVÉHO sálu pro festival Smetanova Litomyšl.
Čtěte také
Když teď stojíte ve výsledném prostoru, co vás osobně nejvíc těší, dojímá nebo i třeba překvapuje?
„Myslím, že ten celek. Že ta kombinace zvuků, fresky, Arkád a té jemné konstrukce, která přestože váží dohromady nějakých 60 až 70 tun, ale působí neobyčejně křehce jako krajka, která, když přimhouříte oči, tak tam v podstatě v tom zámku není. A to je to nejdůležitější,“ vysvětluje David Bazika.
Jaký byl scénografický záměr při koncipování sálu? Co obnášela spolupráce s Josefem Pleskotem? A jaké pocity má David Bazika z výsledného díla? Poslechněte si celý rozhovor, který s ním vedl Daniel Jäger.
Pocity jsou dneska už dobré.
Josef Pleskot
„Museli jsme se opravdu vynasnažit, aby ten sál dokázal zapojit historickou architekturu do atmosféry a do podoby toho sálu. Takže to je jako abstraktně řečeno. A konkrétně řečeno, aby tady byla dobrá akustika, aby tady byla dobrá viditelnost, aby byla dobrá slyšitelnost, aby tady vzniklo právě to orchestřiště, kvalitní jeviště a tak dále. No prostě parametry byly nasazené hodně vysoko a většinou těch vysoko nasazených parametrů jsme se snažili splnit,“ říká Josef Pleskot. Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Raymond Chandler: Španělská krev. Detektivní případ rafinovaného využití vraždy pro politické účely
-
Karel Tůma: Jak se chytají ženy, Komedie s vánočním stromkem. Dvě humoristické vánoční povídky
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
