Jak se myslí obrazem? Publikace Spekulativní kresba a Na obzoru otevírají nové průzory

23. červenec 2021

S vizuální kulturou se setkáváme na každém (kr)oku. Jak to, co vidíme, ovlivňuje naše myšlení a náš sebevztah? Odpovídá Václav Janoščík a Andrea Průchová Hrůzová.

O hudební složku ArtCafé se postaral mladý německý pianista Vincent Meissner, z jehož reportoáru vybírala hudební dramaturgyně Eliška Vidomus. Jeho trio přináší hudbu plnou svěží energie, humoru a chuti experimentovat. 

Vizuální kultura a náš každodenní život jsou obvykle takřka neoddělitelné. Vizuální kultura má vliv na to, jak o světě přemýšlíme právě tím, že jej spoluutváří. Její vymezení je neobyčejně široké a týká se takřka všech médií, typicky fotografie, grafiky, reklamy... Vizuální kultura tedy naplňuje svět kolem nás, ale z rozhovoru s Václavem Janoščíkem a Andreou Průchovou Hrůzovou vyplynulo, že stejnou měrou může určovat i to, jak přemýšlíme o sobě samých. O roli vizuální kultury, o jejích současných podobách i o myšlení s ní spojeným jsme v ArtCafé mluvili s odkazem na dvě aktuální publikace: knihu Spekulativní kresba: 2011–2014 a e-publikaci Na obzoru.

Čtěte také

Kniha Spekulativní kresba: 2011–2014 od německého filosofa Armena Avanessiana a kreslíře Andrease Töpfera vyšla v českém překladu v loňském roce díky Centru pro současné umění Praha a Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. V ArtCafé jsme se setkali s jedním z překladatelů knihy, Václavem Janoščíkem. Ten je spolu s Katarínou Hládekovou autorem překladu i doslovu v podobě odborné studie, která čtenářům knihu kontextualizuje a otevírá hlubšímu pochopení. Chceš-li se dozvědět něco o současnosti, vstup do ní prostřednictvím redukovaného a bohatého jazyka kresby. Chceš-li něco zjistit o kresbě samotné, čti  to, o čem kresba mluví,“ píše v doslovu knihy Václav Janoščík.

Spekulativní kresba – náhled knihy

Spekulativní kresba je podivuhodnou knihou, která pracuje s průnikem filosofického a uměleckého myšlení. Kresba je zde chápána jako samostatně myslící jazyk, jako médium, prostřednictvím kterého lze komunikovat i ty nejobtížněji artikulovatelné myšlenky.

Kde a jak studovat vizuální kulturu?

Dalším hostem ArtCafé byla Andrea Průchová Hrůzová, teoretička vizuální kultury a pedagožka, která je zakladatelkou platformy pro studium vizuální kultury Fresh Eye. Průchová Hrůzová krátce popsala interaktivní publikaci Na obzoru: Nové tváře a hlasy ve vizuální kultuře. Tu publikovalo právě Fresh Eye a její obsah tvoří pětice studentských prací, které se věnují vizuálním fenoménům současnosti.

Čtěte také

Publikace je zdarma dostupná na webu a vznikla na základě otevřené výzvy směrem k vysokoškolským studentům, s cílem vybrané práce představit a podpořit tak nejmladší generaci teoretiků a teoretiček vizuální kultury. Jejich výzkumné zájmy jsou různorodé a dokládají šíři oboru, součástí publikace je například práce Politická moc map a alternativní záznamy krajiny od Barbory Müllerové, která se zabývá alternativními metodami mapování, konkrétně takzvaným deep mappingem.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.