Jak se myslí obrazem? Publikace Spekulativní kresba a Na obzoru otevírají nové průzory

Vizuální kultura a náš každodenní život jsou obvykle takřka neoddělitelné. Vizuální kultura má vliv na to, jak o světě přemýšlíme právě tím, že jej spoluutváří. Její vymezení je neobyčejně široké a týká se takřka všech médií, typicky fotografie, grafiky, reklamy... Vizuální kultura tedy naplňuje svět kolem nás, ale z rozhovoru s Václavem Janoščíkem a Andreou Průchovou Hrůzovou vyplynulo, že stejnou měrou může určovat i to, jak přemýšlíme o sobě samých. O roli vizuální kultury, o jejích současných podobách i o myšlení s ní spojeným jsme v ArtCafé mluvili s odkazem na dvě aktuální publikace: knihu Spekulativní kresba: 2011–2014 a e-publikaci Na obzoru.

Čtěte také

Filozof Armen Avanessian: Hranice bezpečného intelektuálního prostoru se začínají bortit

Kniha Spekulativní kresba: 2011–2014 od německého filosofa Armena Avanessiana a kreslíře Andrease Töpfera vyšla v českém překladu v loňském roce díky Centru pro současné umění Praha a Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. V ArtCafé jsme se setkali s jedním z překladatelů knihy, Václavem Janoščíkem. Ten je spolu s Katarínou Hládekovou autorem překladu i doslovu v podobě odborné studie, která čtenářům knihu kontextualizuje a otevírá hlubšímu pochopení. „Chceš-li se dozvědět něco o současnosti, vstup do ní prostřednictvím redukovaného a bohatého jazyka kresby. Chceš-li něco zjistit o kresbě samotné, čti  to, o čem kresba mluví,“ píše v doslovu knihy Václav Janoščík.

Spekulativní kresba – náhled knihy|foto:Anna Dorňáková, Centrum pro současné umění Praha

Spekulativní kresba je podivuhodnou knihou, která pracuje s průnikem filosofického a uměleckého myšlení. Kresba je zde chápána jako samostatně myslící jazyk, jako médium, prostřednictvím kterého lze komunikovat i ty nejobtížněji artikulovatelné myšlenky.

Kde a jak studovat vizuální kulturu?

Dalším hostem ArtCafé byla Andrea Průchová Hrůzová, teoretička vizuální kultury a pedagožka, která je zakladatelkou platformy pro studium vizuální kultury Fresh Eye. Průchová Hrůzová krátce popsala interaktivní publikaci Na obzoru: Nové tváře a hlasy ve vizuální kultuře. Tu publikovalo právě Fresh Eye a její obsah tvoří pětice studentských prací, které se věnují vizuálním fenoménům současnosti.

Čtěte také

Naprogramované světy. Stala se 3D grafika běžnou součástí současné umělecké tvorby?

Publikace je zdarma dostupná na webu a vznikla na základě otevřené výzvy směrem k vysokoškolským studentům, s cílem vybrané práce představit a podpořit tak nejmladší generaci teoretiků a teoretiček vizuální kultury. Jejich výzkumné zájmy jsou různorodé a dokládají šíři oboru, součástí publikace je například práce Politická moc map a alternativní záznamy krajiny od Barbory Müllerové, která se zabývá alternativními metodami mapování, konkrétně takzvaným deep mappingem.