Jak se myslí obrazem? Publikace Spekulativní kresba a Na obzoru otevírají nové průzory
S vizuální kulturou se setkáváme na každém (kr)oku. Jak to, co vidíme, ovlivňuje naše myšlení a náš sebevztah? Odpovídá Václav Janoščík a Andrea Průchová Hrůzová.
O hudební složku ArtCafé se postaral mladý německý pianista Vincent Meissner, z jehož reportoáru vybírala hudební dramaturgyně Eliška Vidomus. Jeho trio přináší hudbu plnou svěží energie, humoru a chuti experimentovat.
Vizuální kultura a náš každodenní život jsou obvykle takřka neoddělitelné. Vizuální kultura má vliv na to, jak o světě přemýšlíme právě tím, že jej spoluutváří. Její vymezení je neobyčejně široké a týká se takřka všech médií, typicky fotografie, grafiky, reklamy... Vizuální kultura tedy naplňuje svět kolem nás, ale z rozhovoru s Václavem Janoščíkem a Andreou Průchovou Hrůzovou vyplynulo, že stejnou měrou může určovat i to, jak přemýšlíme o sobě samých. O roli vizuální kultury, o jejích současných podobách i o myšlení s ní spojeným jsme v ArtCafé mluvili s odkazem na dvě aktuální publikace: knihu Spekulativní kresba: 2011–2014 a e-publikaci Na obzoru.
Čtěte také
Kniha Spekulativní kresba: 2011–2014 od německého filosofa Armena Avanessiana a kreslíře Andrease Töpfera vyšla v českém překladu v loňském roce díky Centru pro současné umění Praha a Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. V ArtCafé jsme se setkali s jedním z překladatelů knihy, Václavem Janoščíkem. Ten je spolu s Katarínou Hládekovou autorem překladu i doslovu v podobě odborné studie, která čtenářům knihu kontextualizuje a otevírá hlubšímu pochopení. „Chceš-li se dozvědět něco o současnosti, vstup do ní prostřednictvím redukovaného a bohatého jazyka kresby. Chceš-li něco zjistit o kresbě samotné, čti to, o čem kresba mluví,“ píše v doslovu knihy Václav Janoščík.
Spekulativní kresba je podivuhodnou knihou, která pracuje s průnikem filosofického a uměleckého myšlení. Kresba je zde chápána jako samostatně myslící jazyk, jako médium, prostřednictvím kterého lze komunikovat i ty nejobtížněji artikulovatelné myšlenky.
Kde a jak studovat vizuální kulturu?
Dalším hostem ArtCafé byla Andrea Průchová Hrůzová, teoretička vizuální kultury a pedagožka, která je zakladatelkou platformy pro studium vizuální kultury Fresh Eye. Průchová Hrůzová krátce popsala interaktivní publikaci Na obzoru: Nové tváře a hlasy ve vizuální kultuře. Tu publikovalo právě Fresh Eye a její obsah tvoří pětice studentských prací, které se věnují vizuálním fenoménům současnosti.
Čtěte také
Publikace je zdarma dostupná na webu a vznikla na základě otevřené výzvy směrem k vysokoškolským studentům, s cílem vybrané práce představit a podpořit tak nejmladší generaci teoretiků a teoretiček vizuální kultury. Jejich výzkumné zájmy jsou různorodé a dokládají šíři oboru, součástí publikace je například práce Politická moc map a alternativní záznamy krajiny od Barbory Müllerové, která se zabývá alternativními metodami mapování, konkrétně takzvaným deep mappingem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka

