Jak se hledá želva? Varhany v Obyčtově
Jan Blažej Santini nechával v architektuře svých staveb prostupovat geometrické tvary a inspiroval se gotikou. V kostele Navštívení Panny Marie vsadil na přírodu a její duchovní symboliku a postavil kostel na půdorysu ve tvaru krunýřem vybaveného plaza. Na co bude Pavel Černý na varhany z roku 2011 improvizovat, můžete zkusit hádat.
Slovník pojmů
Manuál – klávesnice pro ruce
Pedál – klávesnice pro nohy
Principál – hlavní rejstřík varhan, silný, zpěvný
Menzura – poměr šířky k délce píšťaly varhan, tajemství základní barvy jejího zvuku
Mixtura – malé píšťalky principálové menzury, dodávají lesk plénu
Pléno – zapojení principálů a mixtur do hry. Slavnostní zvuk
Hrací stůl – část varhan s klávesnicemi, může být vestavěn do skříně varhan nebo stát samostatně
Rejstřík – jedna řada píšťal shodné konstrukce. Každý rejstřík má jiný zvuk, jejich kombinacemi vytváří varhaník registraci, výslednou barvu hry
Rejstříkové táhlo nebo sklopka – zařízení umožňující zapojit jeden konkrétní rejstřík do hry
Poznejte varhany v chrámech geniálního architekta Santiniho
Vydáme se do chrámů postavených na Vysočině a seznámíme vás s jejich zvukem od nejjemnějšího pianissima po nejzvučnější pléno ve varhanních improvizacích inspirovaných charakterem jednotlivých nástrojů i unikátním geniem loci.
Šest nástrojů od starých i současných mistrů varhanářů v Želivi, Humpolci, Žďáru nad Sázavou, Obyčtově a Horní Bobrové představují Alena Maršíková Michálková a Pavel Černý.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Pavel Novotný: Babička. Osudy jedné svérázné, impozantní i groteskní stařeny
-
„Jára Cimrman se tu narodil.“ Zdeňek Svěrák oslaví 90. narozeniny na vlnách Českého rozhlasu
-
Povídky Petra Borkovce, J. A. Pitínského, Dana Beka, Marie Škrdlíkové a dalších českých prozaiků
-
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
