Jak se čeští čtenáři a lidé od knih vypořádali s pandemií? Stručnou zprávu o tom přináší kniha Covidočtení
Co s naším čtenářstvím udělala pandemie? Tuto otázku nalezneme v podtitulu osmdesátistránkové publikace s výmluvným názvem Covidočtení, kde na ni hledá odpověď trojice autorů: Jiří Trávníček, Vít Richter a Hana Friedlaenderová. Opírají se při tom o statistický výzkum organizovaný Národní knihovnou České republiky ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu Akademie věd České republiky, jenž proběhl v únoru 2021 a kterého se zúčastnilo přes 1000 respondentů.
Všechna tři jména jsou s tématem čtenářství a jeho zkoumáním neodmyslitelně spjata. Literární vědec a kritik Jiří Trávníček je – řečeno s jistou nadsázkou – hlavním tuzemským čtenářologem, který výsledky svých čtenářských výzkumů, probíhajících vždy s odstupem několika let, knižně zpracovává a publikuje už od roku 2008. Vít Richter působí už několik dekád ve vedení Národní knihovny a v čele různých institucí nebo orgánů, reprezentujících u nás knihovnickou profesi. A pokud jde o Hanu Friedlaenderovou, ta se dlouhodobě zabývá dětmi a mládeží a v současné době působí ve výzkumné agentuře, která provedla i výzkum, o nějž se opírá přítomná kniha, kterou vydalo nakladatelství Host ve spolupráci s Národní knihovnou.
Snahou bylo především srovnat stav českého čtenářství před pandemií covidu-19 a během ní, přesněji řečeno během prvního roku jejího trvání. Svoje téma přitom pojednali poměrně široce – samotné čtení je pro ně sice podstatnou, ale zdaleka ne jedinou z takzvaných mediálních aktivit, zabývají se také situací českého knižního trhu, a pokud to lze, nabízejí srovnání s dalšími, převážně evropskými zeměmi. Jak ovšem sami upozorňují, výsledky výzkumu i jejich následnou interpretaci výrazně ovlivnilo to, že dotyčná data byla získána prostřednictvím online dotazníku, což znamená, že odrážejí stav české internetové populace. Nutno ještě dodat, že šlo o respondenty starší 15 let.
Pandemie jednoznačnou zprávu o našem čtenářství nepřinesla
Údajů a poznatků nabízí kniha přehršle, všechny pečlivě utříděné, srozumitelně podané a místy doplněné grafy. Dojde také na jedno velmi zajímavé téma, a sice na čtení dětí, které byly nepochybně nejvíce zasaženou skupinou. Na ty se ovšem podrobněji zaměří chystaná publikace České děti a mládež jako čtenáři v době pandemie, v jejímž autorském kolektivu nechybějí ani Hana Friedlaenderová s Vítem Richterem. Již nyní však můžeme konstatovat, že pandemie zásadně nezměnila to, jak moc čteme, respektive neudělala z nečtenářů čtenáře. Nepochybně však ovlivnila různé dílčí aspekty našeho čtenářského chování a nezodpovězenou otázkou zůstává, zda tento vliv bude dlouhodobého rázu, nebo zeslábne společně s epidemií covidu-19.
Související
-
Krása je dar a dítě požehnání? V knize spisovatelky Moniky Helferové Pakáž tomu tak není
Útlým románem Pakáž, který v překladu Marty Eich vydalo nakladatelství Prostor, se českým čtenářům poprvé představuje rakouská spisovatelka Monika Helferová.
-
Velká válka požírá černé jako bílé. Vychází román oceněný Mezinárodní Bookerovou cenou
Válečný román V noci je každá krev černá francouzského spisovatele Davida Diopa v překladu Tomáše Havla nedávno vydalo nakladatelství Argo.
-
Vít Richter: Tištěné dokumenty zcela jistě nezmizí
Jak vypadá tajemné zákulisí Národní knihovny České republiky? Kam uložit jejích 7 milionů svazků? Jakou úlohu mohou a mají plnit veřejné knihovny v digitálním věku?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.