Jak se čeští čtenáři a lidé od knih vypořádali s pandemií? Stručnou zprávu o tom přináší kniha Covidočtení

Publikace Covidočtení|foto:ÚČL AV ČR

Všechna tři jména jsou s tématem čtenářství a jeho zkoumáním neodmyslitelně spjata. Literární vědec a kritik Jiří Trávníček je – řečeno s jistou nadsázkou – hlavním tuzemským čtenářologem, který výsledky svých čtenářských výzkumů, probíhajících vždy s odstupem několika let, knižně zpracovává a publikuje už od roku 2008. Vít Richter působí už několik dekád ve vedení Národní knihovny a v čele různých institucí nebo orgánů, reprezentujících u nás knihovnickou profesi. A pokud jde o Hanu Friedlaenderovou, ta se dlouhodobě zabývá dětmi a mládeží a v současné době působí ve výzkumné agentuře, která provedla i výzkum, o nějž se opírá přítomná kniha, kterou vydalo nakladatelství Host ve spolupráci s Národní knihovnou.

Snahou bylo především srovnat stav českého čtenářství před pandemií covidu-19 a během ní, přesněji řečeno během prvního roku jejího trvání. Svoje téma přitom pojednali poměrně široce – samotné čtení je pro ně sice podstatnou, ale zdaleka ne jedinou z takzvaných mediálních aktivit, zabývají se také situací českého knižního trhu, a pokud to lze, nabízejí srovnání s dalšími, převážně evropskými zeměmi. Jak ovšem sami upozorňují, výsledky výzkumu i jejich následnou interpretaci výrazně ovlivnilo to, že dotyčná data byla získána prostřednictvím online dotazníku, což znamená, že odrážejí stav české internetové populace. Nutno ještě dodat, že šlo o respondenty starší 15 let.

Pandemie jednoznačnou zprávu o našem čtenářství nepřinesla

Údajů a poznatků nabízí kniha přehršle, všechny pečlivě utříděné, srozumitelně podané a místy doplněné grafy. Dojde také na jedno velmi zajímavé téma, a sice na čtení dětí, které byly nepochybně nejvíce zasaženou skupinou. Na ty se ovšem podrobněji zaměří chystaná publikace České děti a mládež jako čtenáři v době pandemie, v jejímž autorském kolektivu nechybějí ani Hana Friedlaenderová s Vítem Richterem. Již nyní však můžeme konstatovat, že pandemie zásadně nezměnila to, jak moc čteme, respektive neudělala z nečtenářů čtenáře. Nepochybně však ovlivnila různé dílčí aspekty našeho čtenářského chování a nezodpovězenou otázkou zůstává, zda tento vliv bude dlouhodobého rázu, nebo zeslábne společně s epidemií covidu-19.