Vít Richter: Tištěné dokumenty zcela jistě nezmizí

Odvolaný předseda Ústřední knihovnické rady České republiky Vít Richter.
Odvolaný předseda Ústřední knihovnické rady České republiky Vít Richter.

Potvrzuje to i řada analýz,“ říká Vít Richter, dlouholetý ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR a předseda Ústřední knihovnické rady České republiky. „Někdy se dnes paušálně tvrdí, že všechno je nebo bude v elektronické podobě, tak nač shromažďovat papír, ale papír je nakonec pořád to nejjistější médium a tisková produkce je stále stejná a mizet nebude.

Všechny státy mají své národní knihovny. Jejich hlavním úkolem je shromažďovat vydavatelskou produkci, určitým způsobem ji zpracovávat, trvale ji uchovávat a zpřístupňovat. „Úkol trvalého uchování fondů je velmi složitý,“ podotýká Vít Richter. Méně kvalitní papír se po určité době pomalu rozpadá.

„Bohužel se u nás dodnes nenašly prostředky na technické zařízení, které by tomu zabránilo. Druhým nástrojem pro záchranu je digitalizace knihovních fondů. Jenže z dlouhodobého hlediska je a bude mnohem složitější trvale uchovávat digitalizované dokumenty než ty papírové. Informační technologie jsou velmi komplikované, techniku je třeba po pěti letech obměňovat, mění se formáty, na kterých se digitalizované dokumenty ukládají. Existují kalkulace, že dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů bude nákladnější než provoz klasických knihoven.“

Národní knihovna ČR dnes disponuje více než 7 miliony svazků. Část je uložena v barokním komplexu pražského Klementina, které prochází revitalizací, část ve skladech v Hostivaři, vzdálených od Klementina asi 14 km. „Teoreticky by Klementinum mohlo mít kapacitu asi 3 miliony svazků, jenomže revitalizací se to mění. Kvůli narušené statice se zatížení budov snižuje a po skončení prací pravděpodobně v Klementinu zůstane něco přes 1 milion svazků. Uživatelé budou muset čekat, převážení knih mezi Klementinem a Hostivaří bude mít obrovské následky pro ochranu knihovních fondů.“

Podle Víta Richtera si většina knihovníků myslí, že politické rozhodnutí zříci se stavby nové knihovny, k němuž se dospělo po diskusích kolem Kaplického blobu, bylo chybné. „Rozhodlo se, že budoucnost Národní knihovny bude v Klementinu a ve výstavbě depozitáře v Hostivaři. V Klementinu bude jednoho dne kolem milionu svazků, kdežto v Hostivaři za nějakých padesát let – počítá se, že tak dlouho vydrží investice – kolem 11 milionů svazků. Představte si ty tisíce převážených knih a zmarněný čas lidí, kteří na ně čekají. Klementinum je krásný objekt a měl by tak být zachován, ale neměl by být určen pro moderní knihovnu 21. století. Pro tento účel je naprosto nevhodný. Investuje se tam 2,5 miliardy korun a z hlediska knihovny je to zmarněná investice. Předpokládám,“ uzavírá Vít Richter, „že dříve nebo později veřejnost, odborná veřejnost i ministerstvo pochopí, že to bylo špatné rozhodnutí a mělo by se změnit.“