Velká válka požírá černé jako bílé. Vychází román, který loni získal Mezinárodní Bookerovou cenu
Není to dlouho, co u nás konečně vyšel oceňovaný dokumentární komiks To byla zákopová válka od francouzského autora Jacquese Tardiho, který nadmíru zdařile zachycuje peklo první světové války, konkrétně pak krvavé boje na francouzsko-německé frontě. A právě tam se odehrává i děj románu V noci je každá krev černá, jehož autorem je francouzský spisovatel David Diop a který v překladu Tomáše Havla nedávno vydalo nakladatelství Argo.
Šestapadesátiletý prozaik a literární vědec se narodil v Paříži, ale vyrůstal v Senegalu, odkud pochází jeho otec, a do Francie se vrátil až kvůli studiu na Sorbonně. Napsal celkem tři prózy a za anglický překlad druhé z nich, románu V noci je každá krev černá z roku 2018, získal v loňském roce spolu s americkou překladatelkou Annou Moschovakisovou – jako vůbec první autor afrického původu – prestižní Mezinárodní Bookerovu cenu.
Protagonistou stošedesátistránkové monologické prózy, inspirované válečnými zkušenostmi autorova pradědečka, je dvacetiletý senegalský střelec Alfa, který bojuje na straně koloniální Francie proti modrookým frickům. Pohlednému mladíkovi s tělem zápasníka však jednoho dne zemře v náruči nejlepší přítel, „jeho víc než bratr“ Mademba. Ve snaze pomstít milovaného kamaráda z dětství, jehož smrt si sám klade za vinu, se Alfa začne dopouštět krutostí, kvůli nimž se mu začnou vyhýbat i jeho válkou otrlí spolubojovníci, až je nakonec z rozkazu velitele poslán do sanatoria, kde se má vyléčit ze svého údajného šílenství. Teprve poté nás hrdina a vypravěč v jedné osobě obeznámí se svým příběhem, v němž hraje stěžejní roli jeho milovaná matka, která příliš brzy zmizela z chlapcova života.
Čtěte také
Próza Davida Diopa není zajímavá zdaleka jen tím, že pojednává „o nebohých lidech z našich kolonií, které jsme na tu ‚veselici‘ laskavě pozvali“, jak napsal v souvislosti s africkými vojáky v první světové válce již zmíněný francouzský komiksový autor Jacques Tardi. Pootevírá též bránu do nadmíru barvitého, nemálo tajemného a Evropany podnes fascinujícího kontinentu, v jehož nitru divoce bije srdce temnoty. Obecně pak musím kvitovat fakt, že čeští překladatelé a hlavně nakladatelé stále častěji nacházejí odvahu představovat tuzemským čtenářům mnohdy velmi neotřelá díla frankofonních spisovatelů s africkými kořeny, jako jsou – zůstanu-li jen u autorů přeložených Tomášem Havlem – Alan Mabanckou, In Koli Jean Bofane nebo právě David Diop.
Související
-
Chlapec v těle muže a se srdcem rytíře. Miroslav Pech míchá v nové knize horor s humorem
Letošní novinka Miroslava Pecha nese název Rytíř. Tato dvousetstránková próza spadá do žánru hororu, opírá se však o některé motivy typické spíše pro fantasy a sci-fi.
-
Winterberg coby starostlivý manžel? Rudišův hrdina získává v novém příběhu další rozměr
Jaroslav Rudiš oživil titulního hrdinu své dosud nejúspěšnější prózy. Nová útlá novele nese název Trieste Centrale.
-
Chodit, kalit, tvořit. Spisovatel Patrik Linhart sepsal své zážitky z ukrajinského Lvova
Severočeský literát a performer Patrik Linhart vydal v nakladatelství Větrné mlýny již třetí podobně laděnou knihu, nesoucí název Jazyk ve lví tlamě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
