Jak říkal Šalda aneb K čemu ho dnes potřebujeme

Po Šaldově smrti zazněly litovné hlasy, že Šalda „nebyl nesmrtelným i ve skutečnosti" a že „jeho role inspirátora smrtí nekončí". Proto se dozvíte, jak se Šalda jevil svým současníkům: z výroků a vyznání Jiřího Karáska ze Lvovic, Viktora Dyka, Jana Herbena či Elišky Krásnohorské bude více než patrné, že nenechával lhostejným nikoho.

Zároveň se budete moci zaposlouchat do Šaldových polemických svárů a půtek. Šalda ovládal toto umění „hádky před svědky" dokonale, polemizoval s Jiřím Karáskem, Arnoštem Procházkou, Jaroslavem Kvapilem, Karlem Čapkem, Viktorem Dykem, Ferdinandem Peroutkou a s mnohými dalšími – ale i oni mu byli více než zdatnými duelanty, takže souboje to byly velmi prudké. „Já sám nehledal polemiky nikdy. Vždycky jsem byl napaden. Vždycky jsem se jen bránil. Že v polemice padne příkřejší slovo, je přirozené."

František Xaver Šalda: Ve věku železa a ohně|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

K rozpravě nad Šaldovým dílem si Petr Šrámek pozval bohemisty Michaela Špirita, Jana Wiendla a Jiřího Zizlera. Debatovat budou nejen o kritice patosem a inspirací z období Bojů o zítřek (1905), ale i o kritice odvahy a odpovědnosti, jak ji máme zachycenou v rozhlasové přednášce z roku 1933.

Čtěte takéGlosa Jaromíra Slomka o Souborném díle F. X. Šaldy

Šalda se umění a kritice věnoval přes 50 let. Na souhrnné vydání jeho díla dnes potřebujeme – kromě devíti ročníků Zápisníku, tedy časopisu, který psal celý sám – dalších 23 knih. Aktualizovaná bibliografie vydaná v roce 2017 uvádí úctyhodných 2400 původních prací a překladů!

Na Šaldovo pojetí esejističnosti se zaměří komparatista Martin Pokorný. Z hlediska Šaldova kritického étosu jsou mu Boje o zítřek takřka dokonale nesnesitelnou knihou: „Jelikož se ale v textech o knihách Šalda vyjadřuje pouze v emfatické první osobě a bez sloganů o duši nestřelí snad ani odstavec, platí obecný nález: kdykoli píše o literatuře, píše strašně."

Druhé debaty se pak zúčastní jak Martin Pokorný, tak romanista Jiří Pelán a věnovat se budou významu díla F. X. Šaldy v evropském kontextu. Základní otázkou bude, zda vnesl do české kritiky světová měřítka a zda zapojil naše myšlení do evropských proudů. Zabývat se budou i Dantem jako tím, koho Šalda nazýval politickým básníkem.

Šaldovy a šaldovské texty zazní v podání Josefa Somra a Otakara Brouska. A v neposlední řadě zazní i Šaldův hlas.