Schody času 2015. Dokumentárně-archivní koláž složená z událostí a jejich zvukových obrazů mezi léty 1905 a 1995
V roce 2003, kdy rozhlas slavil osmdesáté narozeniny, připravil dokumentarista Zdeněk Bouček první pořad s názvem Schody času. Šlo o zvukovou galerii z nahrávek, které se vztahovaly k rokům s trojkou na konci letopočtu. Zdeněk Bouček v tomto projektu pokračoval až do roku 2006, kdy nečekaně zemřel. Štafetu po něm převzali Martin Groman a Tomáš Černý. Pro aktuální reprízu jsme vybrali „pětkové“ Schody času a ty poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Spolupracoval: Pavel Molek
Režijní spolupráce: Tomáš Černý
Roky končící pětkou jsou do velké míry roky válečnými. Kromě konce Druhé světové války v pětkovém roce také začala i skončila válka ve Vietnamu a zažívali jsme válku v Bosně.
Pořad ale přinese i jiná témata. Rok 1905 připomene povstání na křižníku Potěmkin, rok 1925 dá zaznít hlasům Virginie Woolfové i Francise Scotta Fitzgeralda, o deset let později tu bude už náš rozhlasový archiv a z něj nahrávka prvních zmínek o pražském metru. Rok 1945 kromě konce války či pražského povstání připomene také fakt, že ve stejném roce, kdy osvobodil Plzeň, generál Patton také zemřel.
Budovatelský rok 1955 je výrazně filmový, ostatně tehdy vznikly snímky, na které se často díváme dodnes, jako třeba Anděl na horách. Polovinu šedesátých připomenou slavné rozhlasové pořady jako třeba Sám doma s hudbou – tentokrát s Jaroslavem Seifertem, Milošem Formanem nebo Jindřiškou Smetanovou. Rok 1985 a jen velmi opatrně nastupující perestrojku zastoupí skeč dvojice Kaiser a Lábus, který se ovšem do vysílání nedostal.
A rok 1995 sumarizuje hlavně úspěchy i neúspěchy našich politiků nové doby, významné návštěvy před mikrofonem i třeba absurdní jídelní lístky našich restaurací, které se tehdy těšily velké oblibě.
Právník a scénárista Pavel Molek připravil do těchto Schodů času střípky z českého i světového soudnictví, které nás provedou slavnými kauzami dvacátého století. Písně, které jednotlivé Schody času letos propojí, pak mají jediného společného jmenovatele a tím je hrdina – ať už kladný, nebo záporný.
Související
-
Modernistka. Jak Virginia Woolfová změnila nejen chápání literatury, ale i vnímání skutečnosti
Bylo to úterý 28. března 1941. Britská spisovatelka Virginia Woolfová se v něm loučí se svým mužem, než naplní kapsy svého kožichu kameny a vstoupí do řeky Ouse.
-
Markéta Čekanová představuje komiks o čtyřicátom pátom, když Plzeň osvobodil Patton
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Markéta Čekanová mluví o rozdílu mezi českým a americkým swingem nebo o tom, proč v Plzni uspořádala výstavu o silných ženách.
-
Chlebíčkáři, knedlíkáři a dojížďáci aneb Panoptikum věčně natřískaných automatů
Ale byli tu i další: buřtaři, párkaři, sekaňáci, omáčníci, milovníci majonézových salátů, falešného humra, pivaři, ctitelé tvrdého alkoholu či polívkáři.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
