Jak na divadlo pro děti? Potlačit vlastní ego a nezkoušet to s ironií, říká režisér Jiří Jelínek
Režisér a hudebník Jiří Jelínek patří mezi nejúspěšnější a nejoceňovanější mladé tvůrce divadla pro děti. Svou poetiku světem šíří jako člen kapely Bombarďák a režisér na volné noze, známé jsou také jeho komiksové příběhy o malé Fagi, které na sociální sítě sází skoro každý den. „Je to pro mě rozcvička. Dám to na Facebook a počítám lajky. Někdy se mi podaří rozesmát i středně velký klub,“ řekl ve Vizitce Ondřeji Cihlářovi.
Voskovec, Werich, Skoumal, Vodňanský, ale i královéhradecké divadlo Drak, soubor Buchty a loutky nebo princip slovních hříček – to všechno jsou inspirace Jiřího Jelínka, divadelního režiséra, hudebníka a výtvarníka, jehož jméno je spojené zejména s tvorbou pro děti. Spolu s přáteli z kapely Bombarďák chystá pátou desku Pátek, během covidové pauzy zkoušel v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích Devatero pohádek a na svém kontě má desítky inscenací pro další „dětské“ scény – pražský Minor, Damúzu, brněnskou Polárku nebo zmíněný Drak.
Pane, máte na ruce ptáka
Jak ve Vizitce řekl, během let vysledoval, že dětem je možné servírovat v podstatě jakékoliv téma. Důležité je ale potlačit vlastní ego a myslet na to, že v publiku sedí právě děti, se kterými je třeba komunikovat napřímo. „Se scénografkou Bárou Čechovou jsme zjistili, že na děti nefunguje ironie,“ konstatuje. Jistý si nemůže být ani reakcí různě starých dětí na stejnou situaci. Zatímco mladší diváci jsou nadšení z loutky havrana usazené na paži, ti starší se bez uzardění zeptají: Víte, že máte na ruce ptáka? Dětské reakce jsou pro Jelínka i po letech zkrátka stále nepředvídatelné. „Ve Zlíně jsme dělali Cestu do pravěku. Přes celé jeviště jsme nainstalovali obrovského stegosaura a měli jsme strach, že tím děti vyděsíme. Ony si ho ale běžely pohladit,“ vzpomíná. Oceňuje i práci kolegů: režisér Jan Jirků zrežíroval představení Zá-to-pek! takovým způsobem, že i děti, které o tomto běžci v životě neslyšely, fandily z celého srdce.
Jiří Jelínek vyrůstal v královéhradeckém divadelním prostředí, se svými přáteli hudebníky, divadelníky a výtvarníky zakládal na začátku nultých let v jednom z tamních sklepů divadlo DNO. Vzpomíná, jak tehdejší představení vznikala organicky, bez velkého režírování a vysvětlování. Svou roli tehdy sehrálo přátelství, nadšení a touha fungovat na jedné poetické vlně. Když Jelínek později dostal nabídku ke spolupráci s brněnskou Husou na provázku, setkání s „opravdovými“ herci pro něj bylo v lecčems novou zkušeností. „Představení s divadlem DNO se tak nějak stala. Tady jsem musel hercům vysvětlovat, proč mají tančit, proč mají padat, zkrátka musel jsem je opravdu režírovat,“ popisuje rozdíl.
Související
-
Drak je divadlo, které funguje na principech osobní odpovědnosti a tvůrčího nasazení
Úspěšné královehradecké Divadlo Drak oslavilo v předchozí sezóně 60 let od svého založení. Jak se v Draku ohlížejí za uplynulými roky a co mají v plánu do příštích let?
-
Radost ze hry už šedesát let. Divadlo Drak slaví kulaté výročí
Divadlo Drak v Hradci Králové patří bezpochyby k výjimečným zjevům divadelního života. Už šedesát let budí doma i v zahraničí úctu kritiků a obdiv diváků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
