Radost ze hry už šedesát let. Divadlo Drak slaví kulaté výročí

7. prosinec 2018
Poslední trik Georgese Mélise

Divadlo Drak v Hradci Králové patří bezpochyby k výjimečným zjevům divadelního života. Už šedesát let budí doma i v zahraničí úctu kritiků a obdiv diváků. V dějinách českého divadelnictví je jen málo souborů, které by měly tolik neotřelosti, dynamiky a tvůrčí vynalézavosti.

Divadlo DRAK vzniklo ve chvíli, kdy se v Evropě formovala nová estetika loutkářství. Bylo založeno v roce 1958 v Hradci Králové. Jeho první období je spjato s autorem a režisérem Jiřím Středou a výtvarníkem Františkem Vítkem. V roce 1965 přichází do Draku na místo ředitele režisér, scénograf a dramaturg Jan Dvořák, který tuto funkci zastával téměř dvacet let.  Henrik Jurkowski napsal, že Jan Dvořák navázal na tradici lidového divadla, využíval adaptaci známých románů pro děti a mládež, přičemž základním prostředkem scénického výrazu zůstával herec a jeho viditelná práce s loutkou. Za této situace přizval Jan Dvořák ke spolupráci mladého režiséra Josefa Kroftu, jehož vstup do Draku byl díky inscenaci Princezna s ozvěnou efektní. 

Představení hradeckého divadla DRAK ve vás vždy otevře něco nového - Faust

Po příchodu výtvarníka Petra Matáska vznikl v Divadle Drak legendární tvůrčí tým: Krofta – Matásek – Vyšohlíd. Díky jejich tvorbě se divadlo Drak brzy stalo jednou z nejvýznamnějších loutkářských scén jak doma tak i v mezinárodním kontextu. Inscenace, které zásadním způsobem inspirovaly světové loutkářství a jsou dodnes zmiňovány a popisovány v mnoha odborných statích, byly například Popelka, Cirkus Unikum dnes naposled, Kalevala, Sen noci svatojánské nebo Pinokio. Součástí týmu Divadla Drak byl od roku 1983 také dramaturg Miloslav Klíma, dnes pedagog na Katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU.

Miloslav Klíma

Pro mě loutkové divadlo není nic menšího než divadlo. Loutka je jeden ze způsobů vyjadřování, něco zkrátka vyjádřím loutkou a něco herectvím. Drak kombinoval vždy všechno dohromady, kromě loutek a herectví, také zpěv, hudbu a pohyb. Taková práce se mi líbí, protože je vesměs týmová, ve které jsou všichni na sobě závislí.

V roce 1960 začínala v divadle jako sekretářka Jana Dražďáková. Spoustu let se starala o provoz divadla a po revoluci sami zaměstnanci požádali magistrát, aby ji jmenoval ředitelkou. Ve vedení divadla vydržela do konce roku 2009.

Jana Dražďáková

Samozřejmě, vše nebylo pořád zalito sluncem. Ale my jsme se všichni měli rádi a vážili jsme si navzájem své práce.  Tím pádem se pak problémy zdolávají snadněji. A když jsem řekla Kroftovi, že něco nejde, tak on tomu věřil, protože jsem to vždy myslela dobře. A naopak, když chtěl on něco zrealizovat a já měla pocit, že to zvládneme, tak jsem pro to udělal, co bylo v mých silách. Já jsem si ho i všech ostatních kumštýřů moc vážila. Byli to všichni velké osobnosti.

Faust, Divadlo Drak

Drak si letos připomíná i významné působení scénografa Petra Matáska. Výstava nazvaná Nonperfektně vod Matasa bude v Labyrintu Divadla Drak k vidění do konce letošního roku. Petr Matásek, který zemřel loni v červenci, spolupracoval s Divadlem Drak 25 let a je autorsky podepsán pod 50 inscenacemi. Kurátorkou výstavy je kostýmní výtvarnice a scénografka Tereza Venclová Vašíčková.

Tereza Venclová Vašíčková

Divadelní klub jsme vytapetovali, na tapety jsme nechali natisknout obrázky z knížky encyklopedie odívání, kterou Petr Matásek počmáral tuší a dal mi tu knihu jako svatební dar. Takže na jednu stranu je to kniha o historii kostýmů, ale jsou do toho přimalovány masky a různé předměty a teď je to tak vyobrazeno i na tapetách v Draku. A do první vitríny v Labyrintu jsem vystavila originál té knihy. 

Představení hradeckého divadla DRAK ve vás vždy otevře něco nového - Bílý tesák

Pro dalších třicet vitrín Labyrintu se rozhodla Tereza Venclová Vašíčková oslovit další umělce a divadelníky, blízké spolupracovníky a přátele Petra Matáska. Každá jedna prosklená skříň je tak souborem vzpomínek. Ve vitrínách tak najdeme fotografie, dopisy, loutky a mnoho dalších objektů, které odhalují různé podoby přátelství s Petrem Matáskem. V pestrosti vzpomínek spočívá síla této výstavy.

Loutkářská legenda - režisér a pedagog Josef Krofta

03064441.jpeg

Rozhlasová koláž ze vzpomínek blízkých spolupracovníků a rozhlasových setkání s legendární osobností českého a světového loutkového divadla. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Od roku 2010 je ředitelkou Divadla Drak Eliška Finková, která spolu s dramaturgyní Dominikou Špalkovou zahájila další postupnou proměnu divadla. V souvislosti s otevřením Labyrintu rozšířily činnost o vzdělávací programy a dílny jak pro děti, tak jejich pedagogy, v rámci projektu Gaudeamus navázali dlouhodobou spolupráci s pražskou DAMU.

Zároveň se divadlo po delší době otevřelo hostujícím režisérům. Mezi mnoha úspěšnými tituly, přičemž za ten nejúspěšnější je považovaná inscenace „Poslední trik Georgese Mélièse“ v režii Jiřího Havelky z roku 2013, která obdržela celou řadu prestižních ocenění a představila se na festivalech po celém světě. O této etapě a o současném fungování Divadla Drak jsem se bavila s uměleckou ředitelkou Dominikou Špalkovou.

Dominika Špalková

Když jsem d draku vstupovala, měla jsem přirozeně úctu k tomu všemu, čeho dosáhli mí předchůdci. Chtěla jsem z těchto kořenů vyjít a pokusit se o něco nového. Což s Drakem souvisí. Protože přede mnou se také v Draku pokoušeli o nové principy a postupy, které nebyly vyzkoušené. Já se ve své práci snažím vyvažovat složky racionální s intuitivní. Tam, kde je divadlo oslabeno, se mu snažím pomoci.