Jak fyzicky básnit
Stvořil novou uměleckou disciplínu i vlastní jazyk, svým divokým projevem provokoval před sametem a neustrnul ani po něm, přednáší a píše, a když je třeba, zahraje, tak jako ve filmu Roberta Sedláčka Muži v říji, i obecního blázna. Hostem úterní Čajovny 13. března bude hudebník, performer, fyzický básník Petr Váša.
První kapelu Z kopce založil v roce 1985, následovalo přejmenování na Ošklid a A-Beat, většina fanoušků ho ale nejspíš bude znát jako frontmana Těch syčáků, skupiny fungující posledních třináct let. Skrz hraní a zpěv k Petru Vášovi přišlo i fyzické básnictví, originální mix přednesu, zpěvu, tance a divadelní performance. Jak sám vypráví, jednou během domácí přípravy na koncert zjistil, že jsou chvíle, kdy kapelu k vyjádření nepotřebuje, kdy se všemi nástroji může stát on sám. Objevenou metodu začal cizelovat a předvádět na veřejnosti. K jedněm z prvních performance patří kus Lokomotivám se motají kola.
Lokomotivy se rozjedou i v úterní Čajovně, čekejte živou performance o těch hlasech, během níž Petru Vášovi zasekundují moderátoři Jaroslava Haladová a Jaroslav Rudiš. Zazní i mantry a pokud chcete, můžete si doma u rádia procvičit artikulaci během jednoho z přípravných cvičení k fyzickému básnictví. Jinými slovy, Petr Váša ve studiu názorně představí svou knihu nazvanou jednoduše Fyzické básnictví, kterou letos v lednu vydal brněnský Host. Po ruce mějte mobil, přijde i soutěž o tři kusy CD Krása kapely Ty syčáci.
Nejposlouchanější
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Charles Dickens: Zvony novoroční. Příběh o jednom snu, kouzlu zvonů a síle lidské solidarity
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.