Jacob Robert Oppenheimer: Úvahy o vědě a kultuře 1-3

23. duben 2007
00535903.gif

Komplikovaným vztahem vědy a kultury se v řadě úvah věnovalo mnoho vědců, filozofů i spisovatelů. K podnětným zamyšlením na toto téma patří i přednáška amerického fyzika Oppenheimera (1904 - 1967), který se účastnil tzv. projektu Manhattan, kde se pokoušel vyvíjel první jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos a proslul jako "otec atomové bomby". Fragmenty z improvizované přednášky slavného fyzika proslovené roku 1959 v Itálii z překladu Miroslava Holuba pro rozhlas připravil Rudolf Matys. V režii Petra Adlera účinkuje Rudolf Pellar.

Po shození atomových bomb na japonská města Nagasaki a Hirošima se Oppenheimer stal předsedou Komise pro atomovou energii, kde se snažil zavést kontrolu nad vývojem a užitím jaderných zbraní a zamezit v závodu vyzbrojování USA a Sovětského svazu. V době, kdy USA žily ve strachu z komunismu a Oppenheimer vyvolával hněv u mnoha politiků a vědců svými ostrými politickými názory, vyšla na povrch jeho možná dřívější spolupráce s komunistickou stranou během velmi medializovanému výslechu z roku 1954. Přestože byl odvolán ze všech funkcí a ztratil politický vliv, nadále pokračoval v práci profesora a věnoval se fyzice.

Fragmenty z improvizované přednášky slavného fyzika proslovené roku 1959 v Itálii z překladu Miroslava Holuba pro rozhlas připravil Rudolf Matys. V režii Petra Adlera účinkuje Rudolf Pellar.