Jacob Robert Oppenheimer: Úvahy o vědě a kultuře 1-3
Komplikovaným vztahem vědy a kultury se v řadě úvah věnovalo mnoho vědců, filozofů i spisovatelů. K podnětným zamyšlením na toto téma patří i přednáška amerického fyzika Oppenheimera (1904 - 1967), který se účastnil tzv. projektu Manhattan, kde se pokoušel vyvíjel první jaderné zbraně v tajné laboratoři v Los Alamos a proslul jako "otec atomové bomby". Fragmenty z improvizované přednášky slavného fyzika proslovené roku 1959 v Itálii z překladu Miroslava Holuba pro rozhlas připravil Rudolf Matys. V režii Petra Adlera účinkuje Rudolf Pellar.
Po shození atomových bomb na japonská města Nagasaki a Hirošima se Oppenheimer stal předsedou Komise pro atomovou energii, kde se snažil zavést kontrolu nad vývojem a užitím jaderných zbraní a zamezit v závodu vyzbrojování USA a Sovětského svazu. V době, kdy USA žily ve strachu z komunismu a Oppenheimer vyvolával hněv u mnoha politiků a vědců svými ostrými politickými názory, vyšla na povrch jeho možná dřívější spolupráce s komunistickou stranou během velmi medializovanému výslechu z roku 1954. Přestože byl odvolán ze všech funkcí a ztratil politický vliv, nadále pokračoval v práci profesora a věnoval se fyzice.
Fragmenty z improvizované přednášky slavného fyzika proslovené roku 1959 v Itálii z překladu Miroslava Holuba pro rozhlas připravil Rudolf Matys. V režii Petra Adlera účinkuje Rudolf Pellar.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka