Ivan Sergejevič Turgeněv: Básně v próze
Jako připomínku 200 let od narození ruského spisovatele I. S. Turgeněva uvádíme jeho Básně v próze – svědectví jeho rozjímání, úvah, vzpomínek i lyrických vnuknutí. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Ivan Sergejevič Turgeněv pocházel ze šlechtické rodiny. Studoval na univerzitách v Moskvě, Petrohradě a Berlíně, kde dosáhl titulu magistra filozofie. Patřil k liberálním představitelům ruské literatury 19. století.
V roce 1852 byl I. S. Turgeněv nakrátko uvězněn po uveřejnění nekrologu na N. V. Gogola. Po propuštění musel téměř dva roky strávit ve své vesnici pod policejním dohledem. Od druhé poloviny čtyřicátých let pobýval často ve Francii, kde se sblížil s francouzskými spisovateli (např. Gustavem Flaubertem, Emilem Zolou). Usiloval o sbližování ruské a evropské kultury.
Básně v próze Ivana Sergejeviče Turgeněva vznikaly na sklonku jeho života, kdy byl smrtelně nemocen, v letech 1877 až 1882. Jsou svědectvím jeho rozjímání, úvah, vzpomínek a lyrických vnuknutí. Jejich cyklus, obsahující jedenapadesát básní, vyšel za Turgeněvova života jen jednou.
Druhá řada básní v próze, další padesátka, se zachovala v sešitě, do kterého si autor zapisoval svá díla nanečisto. Po Turgeněvově smrti byly uveřejněny jen některé z nich, v úplné podobě jsou uloženy v rukopisné sbírce Národní knihovny v Paříži.
Účinkují: Bohumil Křížek a Leo Spáčil
Překlad: Karolina Dušková
Připravil: Rudolf Matys
Režie: Vladimír Tomeš
Natočeno v roce 1978.
Nejposlouchanější
-
Alois Nebel a Konečná. Dvě prózy ze Sudet Jaroslava Rudiše
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Jack London: Bílý tesák. Nejstarší kompletně dochovaná rozhlasová hra z archivu Českého rozhlasu
-
Jaroslav Havlíček: Děvka páně. Pro diktátora jsou všichni kolem jenom nástroje k ukojení chtíče
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
